Štítek: práce

1 2
Publikováno

Jana: Míjeli jsme se v práci

#212

 

 

“Protože věřím, že vše, co se děje, děje se v ten správný čas, tak i naše vzájemné propojení nebylo náhodné, ale bylo přímo osudové.

S mužem jsme se několik let míjeli na chodbách, poradách, akcích našeho společného zaměstnavatele. Každý jsme v té době měli své životy, své „starosti“ s tehdejšími láskami a musím říct, že by mě nikdy, opravdu nikdy nenapadlo, že právě ON bude tím, který můj život změní o 180 stupňů, prozáří láskou, vzájemnou úctou, štědrostí, pochopením a podporou.

Až v okamžiku, kdy jsme byli volní jeden pro druhého (což jsme ještě vzájemně netušili), se naše cesty spojily, velmi rychle jsme oba poznali, kolik toho máme společného, stejné zájmy, touhy, životní postoje, v ten okamžik jsem věděla, že chybějící kousek do mé skládačky zapadl. Byl tam, ten pocit, odpověď na otázku, kterou jsem si kladla dlouhé roky, jak poznám, že je to „ON“. Přišel naprosto nečekaně a už mě neopustil.

Sestěhovali jsme se k sobě takřka v prvních dnech, přibyly k nám i dvě kočky, které jsem si velmi přála, hodně jsme cestovali a stále cestujeme, milujeme Itálii a proto jsme naši společnou dovolenou směřovali na toskánské vinice, na kterých jsem byla požádána o ruku.”

(Foto ze soukromého archivu Jany a Vladimíra.)

Publikováno

Simča: Kolega z konkurenční firmy

#188

 

“Bylo mi 19, pracovala jsem pro jednu reklamku a za pár týdnů jsem měla odjet na půl roku do Skotska.

On – Kája (25) – pracoval pro konkurenční reklamku a já jsem hledala někoho, s kým strávím volný čas před odjezdem, vysloveně jen na… ;).

A tak jsem si vyhlédla jeho, protože byl moc hezký. Tím, že naše firmy občas spolupracovaly, tak jsme měli na sebe čísla. Dali jsme si rande, skončili jsme u něj doma, uvařil mi večeři, zkoukli jsme Superstar a strávili spolu noc, to bylo přesně tři týdny před mým odjezdem.

Když nás jeho šéf viděl spolu, začalo mu to vadit, začal mi nadávat, a že prý donáší informace.

Skončilo to tak, že dal Kája výpověď a šel pracovat do naší reklamky (patří mojí mámě). To jsem už však odešla do Skotska. Po třítýdenní známosti jsme se půl roku neviděli, ale psali jsme si každý den sáhodlouhé maily.

Byla to láska na první pohled.

Když jsem se vrátila, hned jsme spolu začali bydlet.

Zítra máme první výročí svatby. ♥”

Publikováno

Hanka: V práci s brigádníčkem

#180

 

“V práci. Já tam nastoupila nová a on tam brigádničil o víkendech…

Je mladší než já, tenkrát chodil do druháku na střední, bylo mu 16, mně 22. 🙂 První měsíc jsme se vůbec nebavili, jen jsme po sobě pokukovali. No a pak se jednoho dne ledy prolomily a my nezavřeli pusy a povídali si pořád.

Ze školy jezdil rovnou za mnou do práce. Každý den. Zdržel se hodinku, dvě a pak večer na netu jsme si povídali zase… Každý den.

Chodili jsme na prochajdy se psama, ale spolu jsme nechodili, jen kamarádili. No a rok po seznámení jsem ho připravila o panictví. 🙂

Nakonec ale zbaběle utekl a dva měsíce o sobě nedal vědět. Nakonec z něj vylezlo, že se bál vztahu se mnou… Já si v tý době pomalu začínala s jiným, tak jsem to nějak neřešila, no a po pár měsících jsme si zase začali psát a jezdit za mnou do práce, zase jsme se kamarádili, až jsme nakonec po skoro dvou letech zjistili, že prostě nemůžeme bez sebe být.

On měl mezitím několik holek, ale prostě u nich nenašel to, co hledal… Já opustila svého tehdejšího přítele, se kterým jsem plánovala svatbu.

A dneska už jsou to dva roky, co jsme spolu šťastný pár a jsme tři měsíce manželé ♥.”

Publikováno

Kristýna: Zdravotní sestra a pacient

#178

 

“Zdravotní sestra a pacient. 🙂 První hospitalizaci (jeho) jsem odolala a byla jsem ještě zadaná. Když dorazil na druhou operaci, byla jsem už sama a dodělal mě. 😀

Když ho propustili, ten den jsem hned jela na návštěvu. 🙂 Zkontrolovala, jestli je vše na správném místě a předevčírem to bylo 6 let, co jsme spolu a máme 7měsíčního rošťáka.”

Publikováno

Martina: V práci na meetingu

#172

 

“Seznámili jsme se v práci. Já jsem tam nastoupila, on tam dělal (a pořád dělá) na vedoucí pozici (ale né mého přímého nadřízeného) a setkávali jsme se každý den na ranním meetingu.

Místo abychom poslouchali, tak jsme po sobě koukali. 🙂 Já si myslela, že bude už přinejmenším zadaný a hlavně mi připadal strašně moc hodný a mě vždycky přitahovali spíš „sígři“.

Do řeči jsme se dali asi až po měsíci a půl na vánočním večírku a od té doby to tak nějak začalo. 😀 A to si každý v práci myslel, že nám to rozhodně nevydrží. Spousta chlapů se se mnou přestala bavit. 🙂 A ono ejhle.

Máme nádherný vztah, v roce 2010 jsme si koupili byt, letos se nám narodil syn (plánovaný a vytoužený) a příští rok nás čeká svatba.”

Publikováno

Terez: Maminka dohazovačka

#168

 

 

“Zdravím. Taky se podělím o naše seznámení. 🙂

Oba jsme v té době dělali ve stejné firmě, chodili kolem sebe, ale nikdy by mě nenapadlo, že by měl o mě zájem a ani já v té době neměla.

Je ode mě o 11 let starší. Ale pak přišel jeden vánoční večírek, kde alkohol zapracoval, a my spolu tančili. Nic víc nic míň. A jak je to ve firmách (hlavně v té naší) zvykem, začly se šířit drby. Co spolu máme atd.

Mně bylo trapně, protože jsem nevěděla, jak on na tom teda je a přestala jsem úplně chodit kolem místa, kde dělá. No a světe div se, on si toho všiml, ale nechápal to, protože si z večírku nic nepamatoval. 😀

A v té době se do toho vložila moje máti (která tam mimochodem taky pracuje). On se jí ptal, proč se mu vyhýbám a co se tam vlastně stalo, ale nikdo mu nic neřekl. Máti zase do mě doma, že se mu líbím, a že se s ním mám začít normálně bavit…

Pár týdnů uplynulo a my s máti a známou si šly sednout do jednoho baru, jenže my měly s sebou ještě nákup, a tak jsme ho šly se ségrou odvézt domů, a že se vrátíme. A toho využila moje máti a Petrovi napsala, kde se sedí a ať dojde.

A on došel. 😀

My se ségrou jsme se mezitím vrátily a já říkám: “jen na ně zavolej”, a že půjdem jinam, a ona: “Terez, ale tam s něma někdo sedí…”. Podívala jsem se a myslela, že mě jebne. 😀

Seděl tam s něma a tak mi nezbývalo nic jiného, než tam prostě jít.

Tak jsme se s pomocí ostatních nějak jakž takž bavili a pak jsme se přesunuli všichni ještě jinde, kde nás pak nechali samotné. 😀

Tam už konverzace byla lepší, vše jsme si vysvětlili kolem večírku a bylo fajn.

Pak jsme začli chodit ven, víc se stýkat, no a už jsme spolu téměř rok a půl, bydlíme spolu a máme se rádi. <3

Sice to nerada přiznávám, ale kdyby nebylo dohazovačky mojí máti, tak kolem sebe pořád ještě jen tak chodíme dodnes. 😀 🙂”

 

(Autentické foto Terezky z popisovaného večírku)

Publikováno

Marcela: Na dětském dni

#166

 

“Já se seznámila s manželem na akci, kde jsem moderovala dětský den. Přišel tam s dcerou, líbil se mi, tak jsem na něj šla přes dítě a dodnes jsme už patnáct let manželé.”

Publikováno

Petr vypráví svůj dojemný příběh: “Řekli: To je moje kamarádka, chceš ji?” …a teď mě drží nad vodou

#162

 

 

“Se svou milovanou ženou jsem se seznámil poměrně originálně. Žil jsem v té době několik let sám a pracoval v restauraci v kuchyni. Kolegyně barmanka si mě často dobírala kvůli mé samotě.

Jednou v největším shonu pro mě přišla do kuchyně, že mi musí nutně něco ukázat. Já šel tak, jak jsem byl. Ve špinavé zástěře, zpocený.

Tam u baru mě postavila před načančanou paní a řekla: “To je moje kamarádka Dana, chceš ji?”. V tu chvíli mě málem kleplo.

Následovalo oficiální rande, pak několik dalších. Poté jsem Danu vezl na pohotovost s bolestmi a v návalu něhy a citu jsem ji na místě požádal o ruku.

5.9. to bude 10 let, co jsem si ji vzal a jejího syna přijal za svého. Dlužno dodat, že si se mnou moc neužívá. Nejdřív to byla těžká autonehoda s kamionem před 3 lety a pak můj boj s rakovinou, který spíš prohrávám. Přesto je stále se mnou, drží mě a společně to dáváme jak umíme. V září máme 10. výročí a pro ni bude veliká oslava za pomoci přátel. Díky jedné z nich jsem se dozvěděl i o Vás a rozhodl se napsat Vám i svůj příběh.”

(Foto z Petrova archivu)

Publikováno

Radka: Kolega v koupelnovém studiu

#155

 

“U mne nic extra, já pracovala ve druhém patře, dělala jsem návrhy koupelen a budoucí manžel pracoval v prodejně s koupelnama dole v přízemí. Občas jsem jim musela přinést nějaký návrh, někdy jsem se zdržela a zakecali jsme se a pak mě jednou hodil domů, já ho začala líbat a druhý den jsem jela k němu domů, abysme jako probrali, co to bylo a jak to bude dál, a už jsem tam bydlet zůstala. :-)”

Publikováno

Hanka: V práci na dráze

#147

 

“Poprvé jsme se potkali na dráze. On čerstvě rozvedený signalista, já mamina dvou dětí po mateřský, spokojená ve stavu svobodném a vegetící ve vztahu s otcem mých dětí.

Když byl klučina se mnou v práci, učil ho psát a číst, když jsem neměla pro práci čas se malýmu věnovat.

Mně osobně připadal (ani nevím proč) docela nesympatickej a jako bývalý voják z povolání prudil.

Po 12 letech jsme se potkali znova. On výpravčí a já v nákladní přepravě. On zkoušel s exmanželkou začít znova a já byla po dvou vztazích, co nevyšly.
Nakonec u něj to krachlo a my se dali dohromady. Na podzim tomu bude 7 let a 6 let, co obývám jeho království.

A to jsem tenkrát říkala: jeho bych teda nemusela…
Jo, ty lidské OSUDY.”

Publikováno

Markéta: V práci ve vlaku

#138

 

“Potkali jsme se brzo ráno ve vlaku, já rozvalená přes celé sedačky, na tvářích otlačky z batohu, dospávajíc spánkový deficit, on seděl přes uličku s tabletem v ruce. Pokukovali jsme po sobě. Jsme oba nádražáci. To, že to je můj kolega, jsem pak zjistila až v práci (jeli jsme oba vlakem na denní).

Začali jsme se bavit, protože i když jsem se kvůli práci hned po maturitě musela odstěhovat z Moravy 400 km daleko do Čech, a on je o 11 let starší než já, tak jsme měli společného kamaráda, který za mnou pak přijel a šli jsme všichni tři posedět. Já v tu dobu byla nešťastně zadaná, on se rozváděl, ale bývalá manželka u něj ještě bydlela.

Nic mezi náma nebylo, povídali jsme si, rozuměli jsme si, a i když jsme se do sebe zakoukali, já se po 7 měsících nechala přeložit blíž k domovu. Pohádali jsme se a od té doby jsme se nevídali a nebyli jsme spolu v kontaktu.

Viděli jsme se až přesně za rok a den, od doby, kdy jsem se vrátila na Moravu. To už jsem byla nezadaná a on už i papírově rozvedený a bydlel sám.

Dali jsme se dohromady na prvního máje polibkem pod rozkvetlou třešní a on se po ročním vztahu na dálku odstěhoval za mnou na Moravu. 🙂
Bydlíme spolu dva měsíce, a i když bychom se občas nejradši pozabíjeli, je mezi námi od začátku něco výjimečného.”

Publikováno

Dita: Zákazník v obuvi

#137

 

“Ja som bola predavačka v obuve, on zákazník… Hneď ako sa nám stretli pohľady, vedeli sme, že sme si súdení, fakt nekecám! Ja som koli nemu nechala 2,5ročný vzťah a on ma zahrnul láskou… Už sme spolu 9 rokov a máme krásnu rodinu. 🙂 Verím na osud!”

Publikováno

Filip: Na služební cestě do Tokia – po měsíci svatba

#133

 

“S mou drahou polovičkou jsem se seznámili na služební cestě. Oba dva jsme byli z jiné firmy, ale tyto dvě firmy spolu spolupracovaly, a tak jsme jednoho dne letěli do Tokia, cesta dlouhá.

No, zatím se slečnou neznámou (znali jsme se pracovně), jako by to náhoda nechtěla, jsme měli v letadle místo vedle sebe, takže let, který trval myslím skoro 16 hodin, byl super čas na poznání.

Jak to v letadle probíhalo: no řešili jsme firemní věci… Po přistání jsme jeli do našeho hotelu. Škoda, že ona měla pokoj až na druhé straně chodby (byla fakt dlouhá). Večer jsem ji pozval na večeři a tam jsme se zase trošku víc poznali. Zjistli jsme, že máme docela stejné zájmy, po večeři jsme se šli projít a povídali jsme si asi do 3 do rána, ale jelikož jsme ráno museli na veletrh, tak jsme šli spát.

Ráno jsme šli spolu na ten veletrh, kde jsme spolu skoro nebyli. Ale večer jsme byli opět na večeři a už tam šly vydět jiskřičky od obou.

No, takhle to bylo asi 5 dnů a pak se přestěhovala ke mně na pokoj. A jak jsme přiletěli do Česka, tak asi po měsíci jsme se vzali a jsme spolu už 4 roky.”

Publikováno

Žaneta: Jeho šéfová v práci

#130

 

“V bývalé práci. Já byla jeho šéfová a jemu ta práce vůbec nešla a hrozně mě vytáčel. Nicméně se mi taky strašně líbil a byla mezi náma obrovská chemie, ale já jsem byla zadaná, takže nic nebylo. Dohromady jsme se ale dali víc jak rok po tom, co jsme každý začali pracovat někde jinde a já byla zas single. A to už té obrovské chemii nic nemohlo bránit. 🙂 A pak se z toho stala láska.”

1 2