Katka: Na vodě

#154

 

“Známe se s manželem 18 let, 16 let jsme spolu a 15. výročí svatby budeme mít na podzim.

Bydleli jsme s manželem od sebe 100 km a přesto jsme se potkali.

Seznámili jsme se přes společné známé – manžele. Velká náhoda byla, jak jsme se vůbec nejdřív každý nezávisle seznámili s těmi známými. Já přes pejsky a manžel úplnou náhodou na vodě. Vždycka říká, že kdyby tenkrát v hlasování vyhrála Lužnice, jak chtěl, a ne Ohře, tak by bylo všechno jinak (by měl klid). :-).
I s těmi známými kamarádíme dodnes.”

Marika: Při stěhování s polévkou v klíně

#151

 

“My jsme se poznali při stěhování, seděla jsem vedle něj v autě, řídil a najednou prudce zabrzdil a já měla v klíně vylitou polévku, kterou jsem v kastrole tak urputně držela. 🙂 Jsme spolu už 12 let, z toho 2 roky v manželství.”

Barbora: Přítel kamarádky

#150

 

“S manželem jsem od mých šestnácti let, tedy, skoro již dvanáct let. Tenkrát chodil s mojí kamarádkou, nějak se nepohodli. Znala jsem ho jen od vidění, tak když jsem ho jednou náhodou potkala, jsem se rozhodla, že mu to za ni vytmavím…

Od té doby jsme spolu každý den, když nepočítám rok vojny… Kamarádka nám šla za svědka. :-)”

Steff: V obchoďáku

#148

 

“Byla jsem se svým kamarádem v obchodním centru a psal mu jeho kamarád, že potřebuje půjčit 20 korun na autobus. 😀 On sice neměl, ale já jo, tak přišel za náma a hned, jak jsem ho uviděla, tak jsem věděla, že ho musím mít.

Seznámili jsme se a začali postupně chodit čím dál tím víc ven a za měsíc jsme se dali dohromady. Bylo to rychlé, ale teď jsme spolu přes rok a jsme spolu šťastni.

Jen bych chtěla dodat, že jsme časem zjistili, že se známe už nějakých 7 let a ani jsme o tom nevěděli.😀”

Natálie: Svědkové na svatbě

#146

 

“Teď už můj přítel byl na svatbě za svědka ženichovi a já zase nevěstě. :-)) Pak jsme se neviděli, oba jsme v té době měli jiné partnery.

Ale když jsem začala jezdit ke kamarádce, tak mi jednou začali chodit milé sms, a protože to bylo před Vánocemi, byly třeba o Santa Klausovi a Ježíškovi atd… Pak jsme se sešli a na Mikuláše spolu začali chodit. Dnes jsme spolu už 10 let. :-)”

Majda: Přes internet

#142

 

“S prvním manželem přes internet a tenkrát za mnou přiletěl do Prahy na první rande na Valentýna. Přiletěl, aby mě vzal na večeři. No děsná romantika, na gesta to on byl. 🙂

Pak dovolená, víkendové návštěvy a sestěhování se, svatba, dítě… časem ten rozvod…

Současný skoro-manžel: jeho manželství se rozpadalo a kamarádka mi líčila, jak její přítel bydlí se super klukem a ten by se ke mně choval líp atd. atd.

No byla jsem zadaná, takže nic. Na oslavě jejích narozenin jsme se poprvé potkali. Docvaklo mi, že je to ON, když jsme spolu tancovali.

Pak jsme se pár týdnů nezávazně bavili přes net, no a pak se sešli na oběd…

On si nejdřív nebyl jistý (teprve jsem se rozváděla a mám dítě), po pár týdnech to došlo i jemu, že tohle už je napořád. 🙂

Předevčírem jsme měli 3 roky od seznámení. Bydlíme spolu, prošli jsme si spoustou náročných věcí, máme nádhernou holčičku a za 3 týdny i svatbu. Je to ten nejlepší chlap, jakého jsem mohla potkat.”

Veronika: Na prohlídce bytu

#129

 

“Kamarádka pronajímá byty a jednou mě takhle vzala na jednu prohlídku… Přijel, prohlédl si byt, vzal ho i s mým číslem a od té doby… v něm bydlíme spolu.”

Mirka: Ve dveřích v pyžamu

#122

 

“Tak pro mě osobně to bylo trapné seznámení. Kamarádka mi přijela vrátit knížku večer, takže já už v pyžamu a ejhle – představila mi svého kamaráda. Co čert nechtěl, psali jsme si celou noc, jsme spolu 7 let, z toho 6 let manželé a máme tříletého synka.”

Péťa: Oslava svátku přítele mé spolužačky

#117

 

“U nás to bylo takto: spolužačka Helena na výšce začala chodit s klukem. Když měl svátek, tak že ho oslavíme ve čtyřech, a že ten její přivede kámoše z práce.

V té době jsem chodila s někým docela jiným, tak mne nějaké flirtování ani nenapadlo – spíš jsem čekala, že nebudu těm dvěma za křena a budu mít s kým pokecat.

No a ono se to celé nějak zvrtlo – dotyčný se projevil jako fajn zábavný společník, našli sme společné zájmy, výborně jsme se celý večer bavili. Rozešli sme se s tím, že se někdy třeba potkáme, nic víc.

Nakonec mne uhnal – našel průhlednou záminku, proč za mnou na kolej znova „musel“ a já zjistila, že toto je chlap, se kterým chci být.

Shrnu to a podpořím i jiné názory: nejlépe se seznámíš tehdy, když od toho absolutně nic nečekáš. Když se tlačí na pilu, nic z toho není.”

Evženie: Muži v mé blízkosti

#111

 

“U mě seznamování přes společné zájmy a sdílený čas a prostor (škola, práce…) tak úplně nezabralo, to byla vždycky střela vedle.

Manžela jsem potkala tak, že jsem se rozhodla vypnout romantiku, sex, city a vůbec všechny takové pomýlené impulsy a hledala jsem ve společnosti chlapy, kteří mi byli sympatičtí jako společníci – prostě jsem se dívala, s kým bych si ráda popovídala, a nic víc. Když byl dotyčný náhodou nezadaný, tak jsem jen nepatrně zvýšila dávku společenského zájmu a přidala na úsměvu, a tím to končilo.

Chodila jsem do hospod, na oslavy narozenin kamarádů, na školní a pracovní akce, a jen jsem se bavila. Po čase mi velmi vzrostl okruh známých chlapů, s kterými se dobře bavím, a potkávám je i mimo typ akcí, ze kterých je znám, a oni mají někdy radost, že mě zase vidí – a jeden z nich si vedle mě jednou sedl v hospodě, moc krásně voněl 🙂 a hezky jsme si popovídali a po čtrnácti dnech od toho dne, půl roku poté, co jsme se seznámili (až!) si sehnal mé číslo a pozval mě na rande.

Já nikam nechtěla, ale dala jsem mu šanci, protože byl inteligentní, celkem sympatický, celkem pohledný, a když nic jiného, tak jsem se s ním u toho kafe nenudila.

Pak se mě zeptal, jestli s ním chci chodit, a já ho několikrát v panice odmítla, ale on se nedal odradit, a čím jsem ho znala víc, tím byl úžasnější – až jednou moje zábrany vyšuměly, jiskry přeskočily a dneska jsme spolu osmý rok.

Dalo by se říct, že jsem se vdávala z rozumu, protože jsem hledala hlavně někoho, kdo vydrží moji povahu a já jeho a vedle koho se mi bude dobře stárnout, a dneska si to nemůžu vynachválit.”

Dana: Při večeři jako překladatelka

#104

 

“Poprvé jsme se potkali na sjednané večeři, kam mě poslal kolega z práce, abych mohla překládat jeho kamarádovi, který přijel na dovolenou do Čech.

Kamarád přijel s bratrancem.

Byla jsem nezadaná, jenže jsem měla sjednanou dovolenou ve Francii s jednou známostí z lyžování, ale sešlo z toho, tak jsem se na poslední chvíli pozvala ke kolegovo kamarádovi.

Z kolegovo kamaráda je už deset let můj manžel a z bratrance je tři roky kmotr našeho provorozeného.

Co je zvláštní, do dneška si pamatuju ten moment, kdy mi došlo, že ON bude otcem mých dětí. Což automaticky nemusí znamenat manžel, ale zdá se, že to zatím klape.

Při večeři bylo dobrý, že jsem měla překládat a chlapci si zřejmě mysleli, že moje fránina je nic moc, takže na mou otázku, zda-li mnou vybrané jídlo je dobré, odpověděli, že jo a pak si mezi sebou řekli, že je to moc mastné.

Jinak v datech: seznámení květen 2001, stěhování k němu listopad 2001, svatba červen 2002, Daniel 2009, Yana 2011.”

Adriana: Silvestrovská oslava

#103

 

“My se seznámili celkem nezajímavě na silvestrovské oslavě, kam mě dotáhla kamarádka.

Bylo mi sedmnáct, on byl ještě nezralý kuře (24), já bych si o něj ani kolo neopřela. Asi tak za 3 roky jsme se náhodně potkali, já se rozhodla, že s ním budu chodit, protože je skvěle ukecanej, a v tom do dveří vstoupila jeho dívka a já tohle rozhodnutí pustila z hlavy.

Když mu pak dala kopačky, potřeboval jí dokázat, že se obejde i bez ní a ukecal po mailech mě. A já mu pak pár měsíců musela vysvětlovat, že já jsem ta úžasná. Někdy nechápu, proč jsem ho neposlala k vodě. Někdy si z něj dělám srandu, že jsem byla jen náhražka, ale asi to tak mělo být. Když se kvůli mně přestěhoval z rodné vesnice o 100 km dál a místo v bytě jsme bydleli na ne zrovna úchvatné ubytovně, bylo jasné, že už si ho budu muset nechat. 😀
V datech:  seznámení 1995, chození 1999, dítě 2005, svatba 2006, dítě 2009.”

Edita: Napsala jsem mu e-mail

#100

 

“Před 16 lety se vdala moje dlouholetá kamarádka, která mi naznačila, že manželův bratr je volný a prý bysme se k sobě hodili. Já první jsem 2. 10. 2001 jemu napsala e-mail, on odepsal. 12. 10. jsme se prvně viděli. Po 2 letech si našli společné bydlení a za další 2 roky (září 2005) byla svatba. A pro mě nejhezčí pointa – on byl můj první kluk a já jeho první holka. 😀 Máme 2 výtvory – Terezku a Vojtu. :)”

Ester: Při stěhování mé kamarádky

#96

 

“Já jednoho dne stěhovala kamarádku k jejímu příteli, ten spolubydlel s kamarádem… a hned za dveřma do JEHO pokoje ležel časopis o focení… a už jsme kecali. Zůstala jsem na večeři a pak v obýváku i na noc. A pak jsem se z obýváku už přestěhovala k němu a momentálně vymýšlíme, kam se přestěhujeme spolu ve dvou… :)”