Anetka a Jakub: Na internetové seznamce a popletené rande

#153

 

 

Anetčina verze:
“Jednou jsme na sebe narazili na internetové seznamce a asi nám přišlo osudové, že jsme oba narozeni ve stejný den. Po pár dnech imaginárního seznamování jsme se domluvili, že se sejdeme. Poprvé to tedy bylo 17. března 2014 ve Šternberku, kde jsme si vyrazili na večeři. Od té chvíle nedáme bez sebe ani ránu a jsme stále spolu.”

Jakubova verze:
“Seznámili jsme se na internetové seznamce. Byla to láska na první pohled. Ale ať nepředbíhám! Ještě než jsme se viděli poprvé, tak jsem plánoval cestu do Íránu, a tak jsem neměl ani čas se s Anet sejít. Po dvou týdnech mimo evropskou kulturu jsem na ni už zapomněl, a kdyby mi nenapsala sama od sebe, tak žádná svatba nebyla. Těšil jsem se na rande v Olomouci s vysokou, štíhlou, modrookou blondýnou z Přerova. V pondělí odpoledne před noční směnou jsem nasedl do vlaku a těšil se na novou neznámou. Přijel jsem do Olomouce, kde jsem čekal…

… a nedočkal se.

Asi po půl hodině čekání mi Anetka volala, kde jako jsem?! Že prý už půl hodiny čeká na nádraží a já nikde!

Ale akorát, že ona mě nečekala v Olomouci na vlakovém nádraží, ale na vlakovém nádraží ve Šternberku.

Nakonec jsme se sešli.

Nepředstavil jsem se jí, nepolíbil ji na seznámení a přišel jsem jí velice arogantní. Chvíli jsme se procházeli po městě a povídali si. Jelikož byl březen, zima a brzo se stmívalo, tak jsme se přesunuli do restaurace. Objednali jsme si jídlo nebo spíš jen já si dal, Anet neměla hlad a tak si dala jen palačinku na chuť. Naštěstí si dala jen tu palačinku. Jelikož jsem u sebe neměl hotovost a počítal jsem s tím, že budou brát platební kartu, tak bylo zaděláno na trapas. Naštěstí večeře nás dvou nestála tolik a zaplatil jsem to z posledních korun v peněžence. Ale i přes počáteční nesympatie jsme od té doby byli už jen pořád spolu. Až do dnešní (24. 6. 2017) svatby. ♥”

(Použitý obrázek je ze svatebních novin Anetky a Jakuba.)

Majda: Přes internet

#142

 

“S prvním manželem přes internet a tenkrát za mnou přiletěl do Prahy na první rande na Valentýna. Přiletěl, aby mě vzal na večeři. No děsná romantika, na gesta to on byl. 🙂

Pak dovolená, víkendové návštěvy a sestěhování se, svatba, dítě… časem ten rozvod…

Současný skoro-manžel: jeho manželství se rozpadalo a kamarádka mi líčila, jak její přítel bydlí se super klukem a ten by se ke mně choval líp atd. atd.

No byla jsem zadaná, takže nic. Na oslavě jejích narozenin jsme se poprvé potkali. Docvaklo mi, že je to ON, když jsme spolu tancovali.

Pak jsme se pár týdnů nezávazně bavili přes net, no a pak se sešli na oběd…

On si nejdřív nebyl jistý (teprve jsem se rozváděla a mám dítě), po pár týdnech to došlo i jemu, že tohle už je napořád. 🙂

Předevčírem jsme měli 3 roky od seznámení. Bydlíme spolu, prošli jsme si spoustou náročných věcí, máme nádhernou holčičku a za 3 týdny i svatbu. Je to ten nejlepší chlap, jakého jsem mohla potkat.”

Ivana: Neplánovaně v komentářích u fotky na FB

#136

 

“Seznámili jsme se přes internet. Nebyla to seznamka, ani jsem zrovna nikoho nehledala, jemu zrovna krachovalo manželství… Přispěli jsme svým názorem oba pod stejnou fotku, pak mi napsal do zpráv a za 3 dny jel náhodou (!!!) kolem mého města (220 km od jeho bydliště), a že jestli nezajdem na kafe. 😀

Jsme manželé od srpna 2009. Asi to byl osud, nevěřila bych, že se takhle neplánovaně seznámím se svojí životní láskou. Dokonce se za mnou i přestěhoval a žijeme v mém rodném městě a už se moc těšíme na naše první společné miminko. ♥”

Lucka: Obyčejně – přes internet

#131

 

“Přes internet. Tak půl roku jsme si spolu psali, byl jako můj brácha, všechno o mně věděl. Pak jsme si řekli, že se sejdeme. On z Vrchlabí, já z Příbrami, cca 200 km.

Sešli jsme se v Praze a šli do ZOO. Netušila jsem, že je do mě zamilovaný. 🙂 Ten výlet byl strašně krásný a při odchodu mě políbil. Nevěděla jsem, co mám říct a dělat (vážně jsem to nevěděla)… Pak přeskočila jiskra i u mě. 🙂

Scházeli jsme se skoro každý týden, pak jsem ho představila rodičům a jezdil za mnou na víkendy, když to šlo. Já odmaturovala a jelikož on má ve Vrchlabí dobrou práci a svůj byt, přestěhovala jsem se za ním a před pár dny mi potvrdili práci kousíček od Vrchlabí. 🙂 Jupíííí!

Jsem tak šťastná. Konečně mi něco vychází tak, jak chci. Jen mi je líto mamky. Nečekala, že se takhle rozhodnu. Ale slíbila jsem jí, že minimálně ob měsíc budeme za rodičema jezdit. 🙂

Přeji všem jen to nejlepší a ničemu se nebraňte, řiďte se podle srdíčka. ♥ “

Vlasta: Kluk z metra

#116

 

“Sice to nebude o seznámení s manželem, ale ráda na tohle seznámení vzpomínám, i když už je to nějakých 13 let. Jela jsem do Prahy na akci kvůli brigádě. V metru se mi líbil jeden kluk, pořád jsme se na sebe dívali a já už musela vystoupit a šla k eskalátorům, kde mě doběhl a pozval na kafe.

Jako dnes si pamatuji, že jsem řekla, že kafe nepiju a nejsem z Prahy… Tak prý na čaj a že taky není z Prahy. Jsem celkem opatrná a jen tak někomu nevěřím a nejdu, ale s ním jsem šla do kabinetu v budově VŠ na čaj (byla sobota, takže nikde nikdo). Tahle začal můj první vážný 1,5 letý vztah.

Se současným přítelem jsme se seznámili po netu, chvíli psali, ale nesetkali. Pak jsme měli každý svůj život a po asi roce na sebe zase narazili, setkali se a rozjelo se to tak, že s námi skoro hned bydlel u mě v bytě, do půl roku jsme rekonstruovali jeho a do 3/4 roka se sestěhovali. Ve středu jsme měli dvouleté výročí.”

Vilma: Na pařbu z Prahy do Liberce

#105

“Jednou jsem se v Praze nudila, chtěla jsem jít pařit, ale nevěděla s kým a kam, tak jsem chatovala na jednom blbým serveru… Jeden kluk napsal, že jde pařit, ale že je z Liberce, ať přijedu.

No a protože jsem neměla nic lepšího v plánu, tak jsem jela – i když jen na Černý most, protože tam mi ujel poslední autobus. Tak ten kluk pro mě přijel z Liberce 😀 a odvezl mě tam.

Po cestě vyzvedl jednoho kamaráda a šli jsme na diskotéku. Náhodou jsem zjistila, že ten jeho kamarád je taky z Liberce, ale studuje v Praze. Na matfyzu. A jaksi mě hrozně přitahoval.

No a protože mě přitahoval opravdu hodně, tak když jsem přijela domů, zjistila jsem, že už mě nepřitahuje ten předchozí – že mu ani nechci dát pusu, takže jsem se s ním rozešla (po 9 měsících). Týden nato se to nějak seběhlo a už jsem chodila s tím z Liberce. 🙂 Ale byl to docela adrenalin. Teď už bych takovou šílenost asi neudělala… I když…

Vydrželo nám to 13 měsíců, ale byl to úžasnej vztah, na kterej furt vzpomínám.”

Alena: Přes internet

#102

 

“Též přes internet. Jediný z cca 500 “uchazečů”, který se mi líbil “na první přečtení”. A taky podle fotky (byl hezky oblečený a sladěný, o úsměvu nemluvě).

Když jsme se potkali naživo, bylo to jasný (první co mi sdělil, že s sebou má jen 50 korun, protože se mu podařilo nechtěně zablokovat kartu. Na čaj to stačilo ;)). A bydlet jsem u něj začala taky tak nějak automaticky. Po dvou měsících, co jsme spolu byli, jsem odjela na kola do Rakouska, kde jsem si zlámala klíční kost. Zařídil mi v Praze protekční nemocniční pobyt a následné lazarské období se mnou vydržel. A i pár dalších. Teď se tu na mě směje jeho zmenšenina. :)”

Sandra: Svatba po čtyřech týdnech známosti

#83

 

“Seznámení přes internet, vlastně přes kámošku, která se s ním znala a domlouvali jeho dovolenou v Česku (už tenkrát žil v Kalifornii) a hledali partu lidí… No, já jim napsala, že v létě přestavuju byt, takže nikam nejdu… to bylo 17. května 2000. Začátkem června (to jsem ho ještě ani neviděla) jsem si koupila na tři týdny letenku do USA (on ještě nevěděl, že mě pozve :-)). V červnu přijel na deset dní, stihli jsme vodu i návštěvu u jeho rodičů. V červenci jsem byla tři týdny v USA. Koncem srpna mi po chatu napsal dotaz, jestli bych si ho vzala – považovala jsem to za teoretickou úvahu (jako jestli bych si ho NĚKDY vzala), takže jsem napsala že jo. Odpověď: “Máme na to tři týdny”.

Takže časově to vypadá takhle:

seznámení virtuálně 17.5.2000
svatba 23.9.2000
sestěhování 22.10.2000

Od seznámení do sestěhování jsme spolu strávili celkem asi měsíc (deset dní v červnu, tři týdny v červenci a víkendová svatba – na tu přijel do Česka na otočku, už neměl dovolenou. :-)) Takže svatba po čtyřech týdnech známosti. :-))

Jsme spolu dvanáct let.”

Simone: Na facebooku na stránce Lesby sobě

#82

 

“Když jsem už podruhé v jednom roce dostala kopačky z takových těch univerzálních důvodů jako “ještě nejsem připravená na vážnější vztah, bydlíme tak daleko od sebe, nejsem v tomhle dobrá, zasloužíš si lepší”, zařekla jsem se, že si pořídím pět koček a na ženský se radši vykašlu.

Pak jsem ale poznala ji.

Byla to v podstatě náhoda, projížděla jsem z nudy facebook a všimla si jejího komentáře pod fotkou na stránce Lesby sobě.

Líbilo se mi, že už od pohledu byla prostě dokonale jiná, než všechny ostatní a řekla jsem si, že pár nových kamarádů nemůže uškodit.

Už při prvním setkání mi ale učarovala způsobem, který dodnes neumím popsat slovy. A tak se z náhodného kamarádství vyklubala láska. Trvá už rok a poprvé jsem si ve vztahu jistá tím, že těch společných let máme ještě spoustu před sebou…

Díky ní jsem nakonec ty proklatý ženský přece jen vzala na milost. 🙂 “

Pája: Na pokecu

#81

 

“S manželem jsme se poznali na chatu, aniž bychom se chtěli seznamovat. Já se v té době rozváděla po krátkém, divokém a špatně končícím manželství. Cokoliv co mělo pindíka jsem nechtěla vidět a slyšet nejmíň dalších deset let.
Na netu jsme se poznali na konci zimy, v dubnu jsme se prvně viděli naživo, pak ještě jednou v květnu a červnu. V červenci mi manžel oznámil, že dal výpověď a od srpna bydlí v Praze v podnájmu. (Svojí mamince to oznámil na konci července, vydýchávala to pak ještě nějaký čas a ani se tomu nedivím. 😀 ) Od října jsme spolu bydleli, 1. září příští rok se brali. Letos jsme měli 7. výročí svatby a máme skoro čtyřleté dítě.

Pikantní je, že manžel si myslel, že na tom chatu jen předstírám, že jsem ženská, moje hlášky prý spíš seděly na chlapa, co si ze všech dělá srandu + ho prej zaujal můj nick, že prej ho zajímalo, co za exota má takovej nick.
A já si dodneška pamatuji, když měl poprvé přijet a já jsem na něj čekala na Florenci, jak jsem toužila stát se tenčí a ještě tenčí, až budu natolik tenká, že nebudu za jedním ze sloupů, co tam tehdy byly, vůbec vidět. 😀 A nezapomenutelná je naše první společná jízda metrem, oba jsme upřeně civěli z okna na kabely vinoucí se po zdi tunelu. 🙂 Dodneška na to vzpomínáme.”

Adéla: Spřízněná duše na internetu a rande naslepo

#78

 

“Podzim 2001 – vlezla jsem na net prozkoumat, co je to vlastně ten chat… A prvnímu člověku, který se mě zeptal, jak se mám, jsem na sebe doslova vyblila všechno…

Cítila jsem se tak sama a najednou příležitost se vypovídat, tak jsem ji využila. Vzal si na mě telefon (později mi řekl, že měl o mě strach, že to byla vážně síla co všechno jsem mu řekla). Po pár týdnech jsme se do sebe zamilovali, přestože jsme se neviděli ani na fotce. Viděli jsme se poprvé v únoru 2002 a já byla od té doby ztracená… Ty účty za mobil… Smsky mám dodnes schované.

Do dubna 2003 jsme si oba vyřešili minulost a já se k němu nastěhovala. Květen 2005 svatba a na podzim 2005 dcera, 2008 synové… Milujeme se dodnes, prožili jsme si spolu leccos. Vím, že jsem si vybrala dobře, doufám, že on to vnímá taky tak.”

Vlasta: Na internetu

#70

 

“V diskuzní místnosti Xchatu v roce 2002. Ženské tam po něm hrozně jely a on téměř nepolíben, stydlivý, ale výřečný, se mi tím vším zdál roztomilý, až mi ho bylo líto. 😀

Za pár měsíců jsem si našla práci v Praze, on taky, po třech měsících randění jsme měli svůj jeden pokoj ve 3+1. V roce 2005 stěhování do Nera, hypotéka a nečekaná zpráva, že jsem v tom. 2006 první dítě :-), dovolená ve Španělsku, 2009 svatba, 2011 druhé dítě :-). Oslavili jsme 10 let spolu a pořád ho miluju. Ale je to někdy dřina. 😀 😀

PS: Prvního manžela jsem potkala v hospodě, kde to začalo a po pěti letech i skončilo. Jeho vášeň k alkoholu byla nezkrotná. Dnes je z něj troska.”

Zuza: Přes internet

#63

 

“Přes internet. Je to právě pět let, pořídila jsem si ho i s jeho skoro dvouletým dítětem. Po týdnu procházek (většinou nočních, protože jindy neměl čas a hlídání) se mě zeptal, jestli s ním budu. Rozhodnout jsem se tenkrát musela asi tak z hodiny na hodinu. Řekl, že nebude Honzíkovi představovat každý měsíc novou tetu, a že tedy pokud do toho jdu, tak napořád. A já jsem šla, napořád. Prakticky jsme se neznali, ale intuice nezklamala.

Zajímavé bylo, jak když mě požádal o ruku – tak v Praze na parkovišti u Hornbachu, protože to muselo prý být v určitou hodinu a minutu a zrovna tam to vyšlo. Klečel mezi auty a lidi se za námi otáčeli. I jsem slzela.”

Gita: Na webu katolik.cz

#59

 

“My překvapivě na netu, ale teda ne na chatu ani na seznamce. Nejdřív jsme rozkládali diskuse na katolik.cz, pak jsme se přesunuli na web církve satanovy. 😀

Muž je sociopat, já zas zjevně myšlením spíš chlap, tak jsme se rovnou dohodli, že spolu budeme bydlet. Prvně jsme se viděli asi po dvou měsících v prosinci 2005 při podpisu nájemní smlouvy, od ledna jsme spolu bydleli, postupně všude možně po ČR.”