Eliška: Nahá figurantka na Fakultě výtvarných umění

#120

 

“Tak já to mám trochu zvrácený. 🙂

Měla jsem brigádu, kde jsem pózovala pro figurální kresbu na FAVU (akty, čili úplně nahá) a on tam chodil kreslit. Čili než vůbec věděl moje jméno, viděl mě komplet nahou. 😀

Znal mě prý dva roky, ale já si ho nikdy nevšimla, i když jsme spolu prý občas v bandě zašli na pivo.

Pak byl vánoční večírek, tam jsme se zakecali, ale kontakt na sebe si nevzali. Dva měsíce jsme se trápili, než začal nový semestr a on byl hned na prvním pózování – tak jsme šli na rande. Pak už jen stačilo, že nám na privátě přestala téct teplá voda, bydlel o ulici ode mě, tak jsem se k němu nasáčkovala a využila nejdřív jeho sprchu, pak jeho košili a nakonec jeho postel…

Jsme spolu už půl roku, včera jsem mu byla na promoci, je z něj pan inženýr a představil mě rodičům, tak je to asi vážné.”

Renča: Na statku u koní

#109

 

“My se seznámili na statku u koní. 😀 Měla jsem tam v tu dobu brigádu při škole, on byl v té době zadaný, já také. Asi po roce se oni rozešli, my pár měsíců poté taky. Začal se najednou kolem mě víc ochomýtat, párkrát mě odvezl domů a nakonec s námi jel na jednu akci s koňmi, které se účastnili i koně z “naší stáje”. Tam se to tak nějak “rozlousklo” a od té doby jsme spolu (3,5 roku) a letos (2017) v červnu máme svatbu. :)”

Stáňa: Na Novém Zélandě při sběru jablek

#94

 

“Na Novém Zélandě. On jabka trhal, já je balila. Od prvního dne jsme spolu bydleli ve stejném pokoji na ubytovně. Strávili jsme spolu úžasné tři měsíce, než jsem se musela vrátit do Čech.

První noc zpátky doma jsem řekla ségře, že se chceme vzít co nejdřív, i když o tom nikdy nepadlo ani slovo. Nemuselo. Oba jsme to věděli bez ptaní a domlouvání.

Bohužel jsm nevěděli, že díky úřadům, žádostem, povolením, vízům a podobným byrokratickým hovadinám se to “co nejdřív” protáhne na dva roky.

Už jsme spolu dvanáct let. Do dneška se nic nezměnilo na pocitu, že k sobě patříme jako dvě půlky rozlomeného jablka.”

Mája: Na brigádě při sběru malin

#54

 

 

“Já svýho milýho viděla poprvé na malinové brigádě v 15 letech a od první chvíle jsem věděla, že je to ON. Jak už to tak bývá, ON brousil za úplně jinou brigádnicí a mě nakonec sbalil jiný neodbytný sběrač malin, jeho kamarád. Dohromady jsme se ale dali až o nějaký rok později, a když na to přijde, ráda mu naoko vyčítám, že si mě na té brigádě ani nevšiml. 😀 😀 … Zato já ho svým vnitřním zrakem vidím dodnes, jak seděl v roce 1990 s kamarády na návsi vesničky střediskové a v džínovejch kraťasech a nátělníku byl úžasnej…

A nejvíc se mi líběj na téhle stránce konce, pže v reálu kolem vztahy příliš nevzkvétají, tož jen tak dál. ;)”

Jana: V práci po letech

#24

“Tak to já jsem se s přítelem seznámila v práci, kde jsem nastoupila v prváku na VŠ na brigádu jako recepční v bance. On už tam pracoval a hned první den mi dával přístupy k počítači atd., a já si o něm říkala, že to je asi nějakej idiot, protože se snažil bejt děsně vtipnej a mně to lezlo na nervy :-). Po čase jsem ho začala doučovat matiku, protože začal dálkově studovat VŠ. Tím to pro mě končilo… Já se mu se evidentně líbila. Několikrát mě někam zval a já vždycky odmítla. Takhle to šlo asi rok, pak jsem z banky odešla, asi dva roky jsme se neviděli a po těch dvou letech jsem mu ani už nevim proč 😀 já napsala, sešli jsme se a já si najednou uvědomila, že není zas tak trapnej, a že je i docela hezkej a pak už to šlo rychle 🙂

No a to bylo před rokem a půl. Dneska jsme zasnoubený a já těhotná…”