Lucka: V baru

#365

 

 

“Těsně než jsem poznala Láďu, jsem šla za kamarádem do baru, který tam pracoval. Nevěděla jsem, že oni dva se znají.

Tak tam tak sedíme a ten kamarád pak říká: “Za chvíli přijdou ještě dva kámoši”.
Já říkám: “Joo, dobrý”.
A slyším najednou venku takovej hluk. Otevřeli se dveře, koukám na ně a říkám si: “Ty vole, co je to za debily?” 🙂

Tak nás představil, měli pořád takový ty chlapský řeči a narážky, už byli totiž napitý a lili do mě vodku.
Bylo mi tak špatně!
Láďa se nabídl, že mě odveze domů.

Zavolal taxíka, tak jsme nasedli do taxíka a Láďa se mě ptá: “Kde bydlíš?”
A já mu říkám: “Tady kousek odsud.” (Kdybych šla pěšky, měla bych to domů tak pět minut.  🙂 )
Tak mě doma vyhodil, pak jsme si na FB tak nějak napsali, přidal si mě do přátel a už to bylo.

No, a tenhle rok už jsem s ním osm let! Vzali jsme se, máme spolu chlapečka, kterému jsou teď 4 roky a z mého předchozího vztahu holčičku, které byly v době mého randění 3 roky.”

 

(Svatební foto ze soukromého archivu Lucky a Ládi.)

 

Zuzka: Seznámila nás kamarádka

#220

“Náš příběh se nezačal na žádném romantickém místě, ale v ranních hodinách v jenom pražském baru. Seznámila nás naše společná kamarádka, která měla původně v úmyslu dohodit mého budoucího manžela někomu jinému, ale mně se od začátku líbil, tak jsem její záměr rychle změnila. Pak následovala další náhodná i méně náhodná setkání a už bylo jasné, že si nebudeme lhostejní. Za pár měsíců jsme spolu již začali bydlet a plánovat společnou budoucnost.

Když jsem odjížděla na služební cestu do Paříže a můj přítel za mnou přijel, nevěděla jsem, že naplánoval speciální překvapení. Pronajatým autem nás odvezl do nádherného venkovského hotelu v Champagne a tam mě při romantické večeři požádal o ruku.”

Anna: Sbalila jsem ho v baru

#189

“Měla jsem zrovna vážně špatné období. Moc práce, nejlepší kamarádka dlouhodobě nemocná a já sama. Takže když už jsem měla volno, tak jsem stejně byla akorát doma.

Ozval se mi dávný kamarád a musel mě vážně hodně přemlouvat, abych s ním šla na pivo. Tak jsem se vyparádila, jako dlouho ne, a jela přes celou Prahu. Nakonec jsem se těšila, že si s někým promluvím.

Nejdřív jsem zjistila, že oblíbený podnik zrušili, tak jsem šla na něj počkat do jiného. Asi hodinu mi nakecával, že je na cestě a pak, že nepřijede vůbec. Tak jsem zkusila napsat klukovi, který se o mě nějakou dobu snažil. Ten se rozmýšlel asi půl hodiny a pak řekl, že ne. Takže jsem byla naparáděná, smutná a naštvaná, sama. A taky za tu dobu trochu opilá.

No a pak přišel do podniku ON. Připadal mi takový smutný, trochu ztracený… Koupil si pivo a začal se rozhlížet, kam by si mohl sednout. Nikdy předtím jsem tohle neudělala… zamávala jsem na něj ať si sedne ke mně. No nejdřív nevěřil, že to je na něj, ale pak šel. Vlastně jsem si asi nejdřív chtěla jenom s někým popovídat. Ale čím více jsme mluvili, tím více se mi líbil. A tak jsem řekla: Dáš mi pusu? 😀 A dal… Protože jsme povídali a pili fakt dlouho do noci, nabídl mi, ať ve vší slušnosti přespím u něj. A tak to taky bylo.

Dneska je to přesně 5 měsíců. Bydlíme spolu a jsme zasnoubení.”

Saša: Na tanečním parketu v baru

#182

 

“Tak my se poprvé uviděli na tanečním parketu v jednom baru. 🙂 Tenkrát jsem měla mít noční, ale vyměnila jsem si směnu, takže asi osud. 🙂

Máme 2,5letého draka, v dubnu bude svatba a devítileté výročí v jednom. :)”

Verunka: Seznámení u vody

#106

 

 

“S přítelem jsme se seznámili v plážovém baru u vody, kde pracoval. Pracoval tam ještě s kolegou. Ten den si mě oba přidali na Facebooku. Líbili se mi oba dva a v tu chvíli jsem měla bordel v tom, který je který. 😀

S jedním jsem si začala psát a po čase z toho vznikl vztah, asi tak na 14 dnů, než si našel jinou a ani se neobtěžoval mi o tom říci. Docela mě to mrzelo a v tu dobu mi byl oporou právě ten druhý kluk – Filip.

Zamilovala jsem se do něj, ten mě ovšem úspěšně rok odmítal, protože je mezi námi 8letý věkový rozdíl a mně v té době bylo 15.😀

Nakonec sám od sebe povolil a vyznal lásku i on mně. Jsme spolu krásné dva roky, a i když bysme se občas nejraději zabili, milujeme se. ♥ “

Mařenka: Na vejšce

#76

 

“Na vejšce, on byl o rok níž, ale měli jsme společné kamarády. I když on si první naše setkání nepamatuje, bylo to v baru a on zapíjel vyvrknutý kotník ze softbalu (myslel si, že bolest přejde a přešla, ušel s tím zhruba 3 km domů, aby pak měl měsíc sádru). To bylo zhruba v roce 1994.

Postupně se z nás stali nejlepší kamarádi, oba jsme byli střídavě zadaní a vzájemně jsme si radili, co a jak v našich vztazích. Já jemu radila s holkama a on mně s klukama. No a asi v roce 1996 jsme oba byli najednou volní a tak jsme spolu trávili tolik času, a podnikali spoustu věcí, že jsme zjistili, že vlastně nechceme nikoho jiného.

V roce 1998 byla svatba, v letech 2001 a 2003 se nám narodily dvě krásný holky a jsme spolu do teď a doufám, že navždy, protože si nedovedu představit, že bych měla být s někým jiným.

Jsem tady teď dojala samu sebe. “

Miruš: V baru

#52

 

“Volala mi kamarádka v 6 večer, ať přijdu do baru, že mi chce představit jednoho kluka. Vůbec se mi nechtělo, jelikož zkoušky ve škole byly na krku a já se musela učit, do toho mi šel můj oblíbený seriál. Ale nakonec jsem se nechala přemluvit.

Přišla jsem, seznámila nás a hned sme si začali povídat. Teda moc jsme si nepovídali, ale i tak.. .po chvíli odešel za kamarádem k baru a já tam seděla jak buchta. Tak jsem šla a při odchodu ho pohladila na rameni, řekla ahoj a odešla.
Jen jsem přišla domů, měla jsem žádost o přátelství na fb. 😀 Chvíli jsme si psali, napsal mi jen název filmu, o kterém jsme se bavili a pak mi napsal “dobrů”. 😀

Poté mi napsal až po týdnu a to jsme šli zase do toho jistého baru. Týden jsme spolu chodili každý den ven. Nyní jsme spolu 2 roky, máme 2měsíčního syna, společné bydlení a život. 🙂 Jsem neskutečně šťastná, že jsem ten večer do toho baru přišla a neseděla doma u seriálu a učení. 🙂”

Nela: Novinářka a automobilový závodník

#37

 

“Nás dala dohromady láska k automobilovému závodění. Já novinářka, on závodník. Nespočetněkrát jsem s ním, coby s vítězem, dělala rozhovor, jenže měla jsem se na pozoru, protože jsem měla v hlavě závodník=děvkař. 🙂 Takže za léta, co jsem tam jezdila, jsem si držela odstup… a že možností na románek bylo.

O něm každý říkal, že je divnej a já pochopila proč až později. Potkali jsme se na jedné ukončovací akci. Já měla udělat reportáž a jít domů, jenže známej mě prostě nevysadil doma, místo toho zajel ještě do baru, že dáme panáka a pak mi zavolá taxi. Řekla jsem tedy o.k.!

On se v tom samém baru vyskytl stejným omylem jako já. Jeho mladší ségra tam hrozně chtěla, ale rodiče ji nechtěli pustit. Jedině kdyby šel i on. A protože tam šla celá závodní parta, svolil.

Potkali jsme se u baru, kde jsme šli objednávat pití pro své party. Dali jsme se do řeči a ani jeden z nás už se ke své partě nevrátil a pití neobjednal…

Trvá to už sedm let, koupili jsme dům, plánujeme svatbu a dítě. Já až pak zjistila proč o něm říkali, že je divnej – nikdy nebyl děvkař, chlastu se vyhýbal, na párty nechodil, vystudoval práva a je z něho prostě zodpovědný príma chlap, který nikterak nezapadal do definice závodníka. Já jsem dnes hrozně šťastná, že jsem do toho baru vlezla.

A i když kariéru za volantem ukončil, já ho miluju pořád stejně, ne-li víc.”

Jana: V baru

#27

“Tak mě přítel doslova uhnal, ale nelituju. Pracovala jsem v jednom nonstopu a on chodil na hambáče. Prvně mě balil jeho kamarád a pak už chodil bez něj. 😀 Vždycky přišel na zavíračku, aby mě mohl odprovodit, a že jsem to měla domů minimálně 45 m pěšobusem. Po pár týdnech jsem pochopila, že mu nejde jen o sex a ledy povolily. Jsme spolu už 5 let, máme roční holčičku a v dubnu nás čeká svatba. Je to ten nejúžasnější partner a táta :-)”

Kamča: V baru

#17

“Tak já ho poprvé viděla v baru :-), kde jsem byla s přítelem. Tam jsem brečela, protože jsem zrovna nechala utratit psa. On mi řekl, ať jdu venčit druhej den jeho psa (samozřejmě jsem šla bez přítele). Začlo pršet a tak jsme se schovali u něho doma. Už jsem tam zůstala – 3 dny v kuse – a pak si jela jen k bejvalému pro věci a nastěhovala jsem se k současnému. 🙂

Je mi za to trochu hamba, ale byla to holt láska na první pohled a zatím to vypadá, že na celej život. No, už jsem s ním 9 let.”