Kristýna: V práci

#79

 

“My jsme se seznámili v práci. Měli jsme kanceláře naproti sobě a docela dlouho jsme po sobě pokukovali. Kolegyně mě pak přesvědčila, ať mu napíšu e-mail. Já mu sice napsala, ale pak si to rozmyslela, ale než jsem to stihla smazat, přišla kolegyně, dala enter a už to šlo.

První rande 6. prosince 2001, svatba 2005, syn se nám narodil na přesně pětileté výročí.

Žádost o ruku proběhla tak, že já šla v noci na záchod a když jsem se vrátila, tak jsem měla na polštáři krabičku s prstýnkem a manžel dělal, že spí a o ničem neví.

Jo a první dovolená byla na kolech. Manžel šel uložit kola, já nasedla do vlaku, ale vlak se rozjel, já měla s sebou pouze tašky se špinavým prádlem, ani telefon, ani doklady, ani lístek, ani peníze jsem u sebe neměla. Průvodčímu jsem se zželela a nechal mě dojet až do Prahy. Manžel jel vlakem za mnou a na každé zastávce koukal, jestli mě nevyhodili z vlaku.”

Monika: V kostele

#75

 

“V kostele. Líbil se mi jako malé holce ten velký ministrant… A já jemu udajně také. Vzpomínám na společnou dětskou pouť kamsi do Rakouska, kde jsem v autobuse zvracela. 😀 Pak byl do mě o pár let později hodně zamilovaný, ale mně to nějak nedošlo, protože se strašně styděl…

Dali jsme se dohromady až později na oslavě sestry narozenin po větším množství vína, kdy jsem ho odtáhla na procházku. Svatba za rok a půl a děti zatím tři.”

Markéta: Na silvestra

#74

 

“Nastěhoval se k nám do dědiny (1986), mně 12 let, jemu 14 let – už tenkrát to pro mě byl úder mezi oči. 🙂 Ty jeho vlasy, to jeho kolo, ty jeho tyrkysové tepláky. 🙂 🙂

Randit jsme začali 31. 12. 1989 na Silvestra, mně bylo 15 let. Že spolu začnem chodit jsme si museli domluvit do půlnoci: Hrála hymna, bylo porevolučně a můj táta čekal venku, aby mě odvezl. Dal mi na oslavu Silvestra v klubovně jen 4 hodiny.
Od 1. 1. 1990 jsme byli už jen spolu, i tu vojnu jsme si prožili. A letos jsem oslavili 19 let manželství.

Jo ten podzim 1989 byl fakt čarovný!
Ale ten den, kdy jsem ho v roce 1986 poprvé uviděla, mám v hlavě uložený snad s každým detailem.”

Karolína: Na gymplu

#73

 

“Docela ráda jsem si zavzpomínala. :-)Takže: seznámení ve třeťáku na gymplu, kam jsem já 1. září přišla coby nová žačka a třídní profesor mě posadil vedle něho – třídního playboye! 😀

Óóó, jak mi ten sebevědomý chlapec byl nesympatický!

Pak jsem mu začala dávat opisovat úkoly z ruštiny. Zjistili jsme, že máme stejný smysl pro humor, byli z nás kámoši… a pak už nerozlučná dvojka! Bohužel profesoři našemu vztahu nějak nefandili, jeho na konci třeťáku ze školy vyloučili (trošku víc času jsme spolu trávili i za školou 🙂 )…

Od našeho seznámení je to neuvěřitelných 26 let, od svatby 22 let, máme 2 kluky a doufám, že ještě hodně společných let před sebou. 😉

(PS: Maturitu si pak s mou pomocí dodělal dálkově a já v této třídě nikdy neměla žádnou kamarádku. 😀 )”

Makina: V autě kamarádky

#72

 

“V autě. Kamarádka nás vezla večer domů, byla tma, vůbec jsem mu neviděla do tváře, jen při představování má ruka vklouzla do velké teplé měkké dlaně a zůstala tam už 12 let. 😀 Či-li můj první vjem z mého muže je hmatový. :-)”

Míša: Po rozchodu

#71

 

“Velmi neromanticky. 😀
Společní přátelé mu dali na mě telefon, když jsem se rozešla s bývalým – prej si budem rozumět.

Oba jsme dostali tento popis:
“No on je takovej normální.”

“No ona néni šeredná a má velký kozy.”

*****
Haha. Po měsíci smskování a volání přijel a zůstal tu prakticky bydlet. Už to tak máme 12 let.”

Vlasta: Na internetu

#70

 

“V diskuzní místnosti Xchatu v roce 2002. Ženské tam po něm hrozně jely a on téměř nepolíben, stydlivý, ale výřečný, se mi tím vším zdál roztomilý, až mi ho bylo líto. 😀

Za pár měsíců jsem si našla práci v Praze, on taky, po třech měsících randění jsme měli svůj jeden pokoj ve 3+1. V roce 2005 stěhování do Nera, hypotéka a nečekaná zpráva, že jsem v tom. 2006 první dítě :-), dovolená ve Španělsku, 2009 svatba, 2011 druhé dítě :-). Oslavili jsme 10 let spolu a pořád ho miluju. Ale je to někdy dřina. 😀 😀

PS: Prvního manžela jsem potkala v hospodě, kde to začalo a po pěti letech i skončilo. Jeho vášeň k alkoholu byla nezkrotná. Dnes je z něj troska.”

Irča: Děsně nesympatický kolega

#68

 

“V práci. Nastoupila jsem na první pořádné místo a jeden z kolegů měl zrovna dovolenou. Měl hrozně hezký příjmení, říkala jsem si, že takový by se mi do budoucna líbilo. 🙂 Tak jsem netrpělivě čekala, až dorazí. :-).

Po týdnu dorazil děsně nesympatickej člověk. Vůbec se mi nelíbil, ani já jemu (první jeho dojem “hyperaktivní workoholička” – ehm, tak to už fakt nejsem… :-)). No a časem jsme zjistili, že si neskutečně sedneme humorem, přeskočila jiskra a do půl roku jsme spolu chodili. Za další dva roky svatba.
Jsme spolu 9 let, máme dvě děti a naivně si myslím, že u nás je to až za hrob.”

Zuzana: Vedoucí na táboře

#67

 

“My jsme se seznámili v oddíle. Přišla parta vysokoškoláků, že s námi budou jezdit na tábory. No nakonec zůstali i přes rok. To mi bylo 13 a kluci mě absolutně nezajímali, natož můj vedoucí, se kterým jsem jen těžko vycházela.
Mno a o 3 roky později jsme spolu začali chodit.

Tedy v datech – chození od 1996, sestěhování 1999 (hned po mé maturitě), svatba 2001, první syn 2007, druhý syn 2011…”

Jandulka: Na semináři

#65

 

“Potkali jsme se v Praze, rok 1995, na nějakém semináři o komunikaci. Bylo nám 19. Hned jsme si padli do oka, ale říkala jsem si, že z toho nic nebude – on byl někde od Košic, studoval v Nitře, já z Brna.

Tak jsme si vyměnili adresy a on slíbil, že se ozve. Tak jsem se v duchu zasmála, ale asi po týdnu mi došel dopis, že jede do Brna navštívit tetičku (průhledné), opravdu ji tu ale měl. 😀 A že přijede tehdy a tehdy, konkrétně napsal i bus a čas. Měla jsem mu volat kamsi na koleje, že s tím souhlasím, ale dopis mi došel později, až v den příjezdu. Tak jsem si říkala, ať to dopadne, jak má, a k tomu busu jsem šla. A on normálně přijel, přestože jsem se neozvala.

Od té doby jsme spolu, napřed to byl vztah na dálku, jezdila jsem za ním a on za mnou, psali jsme si (těžká romantika, maily ani mobily moc nebyly) a když skončil VŠ (1999), vzali jsme se. Už jsme spolu 17 let, máme tři dětičky. 🙂

Ono potkat toho pravýho je mimo jiné o záměru – a já tehdy, cca 2 měsíce předtím, než jsme se vůbec potkali, měla záměr, že chci potkat toho pravýho, ještě jsem si to velmi barvitě rozepsala na papír a asi to teda klaplo. :D”

Maruška: Medvěd a myslivec při masopustu

#64

 

“Má kámoška si pozvala svou kámošku, aby s ní chodila o Masopustu, že jí masku půjčí. Tak šla a byla oblečena do medvěda, celého i s hlavou.
Odmaskování u nás neprobíhá hned, chvíli ty masky chodí a mají radost, že nejsou k poznání.
No a ta kámoška naprosto neodhadla míru alkoholu, nedržela se hesla pít panáka ob pátý až šestý dům. Brzo byla v náladě a začala být odvážná. On totiž mezi maskama chodil i fešný myslivec.

Takže nějaké to promile v její hlavě a už jela: myslivečku zelený, na co máš tu svoji bambitku? Na mě že jo? A pořád na něj dorážela, válela se ve sněhu jako že je raněný medvěd (já nemůžu, se tady tomu směju). 🙂

Myslivec (byl to místní) naprosto netušil, kdo to je, byla cizí…
Jenomže, pak nastala rychlá smrt a milého medvěda jsme odtáhli i bez zastřelení střízlivět…
Druhý den morální kocovina, zvlášť když jí každý říkal, co dělala.
Fešnýmu myslivcovi to nedalo, vzal si na ni kontakt, zavolal a co myslíte? Svatba byla. :D”

Káťa: Jak mě představil rodině

#62

 

“Když jsem jela na první oficiální návštěvu, vyzvedl mě budoucí manžel u nich na nádraží. Procházkou jsme to vzali přes hrad a jeho zahradu. Jenže vedlejší zahrada měla díru v plotě a na nás vystartovali dva dobrmani. Utíkali jsme před nimi jak splašení. Proletěla jsem houštím, spadla a svalila se z kopečku.

Na oficiální návštěvu jsem dorazila s napuchlým rozseklým rtem, kalhotama špinavýma od trávy a hlíny a s dírkou na koleni.

Večer jsem dostala zimnici, čtyřicítky horečky. Budoucí tchýně mě nepustila domů. Budoucí manžel mě vzal na pohotovost. Angína jak hrom. Z první oficiální návštěvy byl týden. Ležela jsem u nich. Moji mamku málem kleplo.

Po týdnu jsem jela domů a dostala jsem výslužku ze zabijačky – 5 kg tlačenky a 5 kg tmavého prejtu.

Moji mámu kleplo málem podruhé. Jsme z vesnice a tam se to bere trochu jinak. Prohlásila, že teď si ho budu muset vzít, když jsem tam týden žila a domů dostala takové dary. 😀 😀 :D.

Jo a jeho babička byla po mrtvičce. Měla sešitek, kde si všechno psala. Když jí hlava nesloužila, dívala se do poznámek. Přišla za mnou a říká: “Jak se jmenuješ?” Nahlásila jsem jméno. Babička nalistovala příslušnou stránku, přeškrtla jméno bývalky a nadepsala moje jméno.

Babička zemřela, když jsem otěhotněla a čekala Roba. U nás v rodině pokaždé když někdo počne, jiný zemře. Když se Rob narodil, měl úplně ty samé prsty a tvar nehtů jako ona. A jak mu narostly zuby a usmál se, naskočila mi husí kůže. Má tvar a skladbu zubů jako ona. Když se směje, jako bych ji viděla. Kousek jí je pořád s námi. Kéž by měl po ní i mírnou, klidnou povahu.”

Pavlína: Přidrzlý záporňák na vandru

#61

 

“Poprvé jsme se potkali na vandru, který on organizoval a kam já jela tehdy čerstvě zamilovaná se svým klukem. Můj budoucí muž byl v té době pro mě přidrzlý záporňák, se kterým jsem se skoro ani nechtěla bavit a jehož vtípky jsem nedokázala vydýchat. 😀

Vůbec nechápu, jak mě o 2,5 roku později dokázal do telefonu ukecat, abych s ním šla do čajovny (prostě se nedal odmítnout), odkud nás vyhnala až zavíračka a další den mi došlo, že bych ho chtěla ještě vidět… a on na mě večer čekal v mrazu po zkoušce sboru. Pak jsme spolu jeli na vánoční prázdniny na hory a po Novém roce jsem mu pomáhala zařizovat nový byt a nějak se tam nastěhovala. Dodneška nechápu, co se to tenkrát se mnou stalo a už to bude 10 let ♥.”

Gita: Na webu katolik.cz

#59

 

“My překvapivě na netu, ale teda ne na chatu ani na seznamce. Nejdřív jsme rozkládali diskuse na katolik.cz, pak jsme se přesunuli na web církve satanovy. 😀

Muž je sociopat, já zas zjevně myšlením spíš chlap, tak jsme se rovnou dohodli, že spolu budeme bydlet. Prvně jsme se viděli asi po dvou měsících v prosinci 2005 při podpisu nájemní smlouvy, od ledna jsme spolu bydleli, postupně všude možně po ČR.”