Rubrika: Úsměvné

1 2 3 4 5 6 … 9
Publikováno

Anetka a Jakub: Na internetové seznamce a popletené rande

#153

 

 

Anetčina verze:
“Jednou jsme na sebe narazili na internetové seznamce a asi nám přišlo osudové, že jsme oba narozeni ve stejný den. Po pár dnech imaginárního seznamování jsme se domluvili, že se sejdeme. Poprvé to tedy bylo 17. března 2014 ve Šternberku, kde jsme si vyrazili na večeři. Od té chvíle nedáme bez sebe ani ránu a jsme stále spolu.”

Jakubova verze:
“Seznámili jsme se na internetové seznamce. Byla to láska na první pohled. Ale ať nepředbíhám! Ještě než jsme se viděli poprvé, tak jsem plánoval cestu do Íránu, a tak jsem neměl ani čas se s Anet sejít. Po dvou týdnech mimo evropskou kulturu jsem na ni už zapomněl, a kdyby mi nenapsala sama od sebe, tak žádná svatba nebyla. Těšil jsem se na rande v Olomouci s vysokou, štíhlou, modrookou blondýnou z Přerova. V pondělí odpoledne před noční směnou jsem nasedl do vlaku a těšil se na novou neznámou. Přijel jsem do Olomouce, kde jsem čekal…

… a nedočkal se.

Asi po půl hodině čekání mi Anetka volala, kde jako jsem?! Že prý už půl hodiny čeká na nádraží a já nikde!

Ale akorát, že ona mě nečekala v Olomouci na vlakovém nádraží, ale na vlakovém nádraží ve Šternberku.

Nakonec jsme se sešli.

Nepředstavil jsem se jí, nepolíbil ji na seznámení a přišel jsem jí velice arogantní. Chvíli jsme se procházeli po městě a povídali si. Jelikož byl březen, zima a brzo se stmívalo, tak jsme se přesunuli do restaurace. Objednali jsme si jídlo nebo spíš jen já si dal, Anet neměla hlad a tak si dala jen palačinku na chuť. Naštěstí si dala jen tu palačinku. Jelikož jsem u sebe neměl hotovost a počítal jsem s tím, že budou brát platební kartu, tak bylo zaděláno na trapas. Naštěstí večeře nás dvou nestála tolik a zaplatil jsem to z posledních korun v peněžence. Ale i přes počáteční nesympatie jsme od té doby byli už jen pořád spolu. Až do dnešní (24. 6. 2017) svatby. ♥”

(Použitý obrázek je ze svatebních novin Anetky a Jakuba.)

Publikováno

Pavlína: Narodil se pro mě

#152

 

“Narodil se pro mě. 🙂 Když mi bylo 7 let, tak se narodil. Jeho rodiče se přátelili s těmi mými, tak jsem ho vozila v kočárku, potom jak rostl, běhal často se mnou, občas jsem ho hlídala. Když mi bylo 13, tak jsme se odstěhovali. Daleko.

Po téměř 30 letech jsem se vrátila už sama s dětmi, rozvedená, zpět do rodného města a on mě přes sociální síť našel. Nějaký čas jsme si psali a teď už žijeme spolu. Prý celých 30 let doufal, že se vrátím.”

Publikováno

Marika: Při stěhování s polévkou v klíně

#151

 

“My jsme se poznali při stěhování, seděla jsem vedle něj v autě, řídil a najednou prudce zabrzdil a já měla v klíně vylitou polévku, kterou jsem v kastrole tak urputně držela. 🙂 Jsme spolu už 12 let, z toho 2 roky v manželství.”

Publikováno

Barbora: Přítel kamarádky

#150

 

“S manželem jsem od mých šestnácti let, tedy, skoro již dvanáct let. Tenkrát chodil s mojí kamarádkou, nějak se nepohodli. Znala jsem ho jen od vidění, tak když jsem ho jednou náhodou potkala, jsem se rozhodla, že mu to za ni vytmavím…

Od té doby jsme spolu každý den, když nepočítám rok vojny… Kamarádka nám šla za svědka. :-)”

Publikováno

Vendula: Na vejšce v tanečních

#149

 

“Tak já na seznámení se současným přítelem ráda vzpomínám. Na vejšce jsem chtěla znovu chodit do tanečních (na střední škole jsem z toho měla trochu šok, protože jsem malá a tančili se mnou dvoumetrový kluci, tak jsem si to neužila). Spolužáci se na mě dívali jako bych spadla z nebe.

A protože jsem byla tou dobou bez přítele a do tanečních pro dospělé musíte přijít už v páru, tak jsem na netu napsala inzerát. Odpověděli mi dva – jeden perverzní šílenec a sympatický chlap. 😉 Měla sem podmínku na tanečníka: max. 170 cm. Nesplňoval ji o 4 cm…

Ale to neva, podpadky to vyřešily.

Při prvním setkání jsme byli domluvení na dvě hodiny procházky po Praze, nakonec to bylo šest hodin! Pak jsem odjela na Vánoce domů. Po 14 dnech jsme se viděli znovu a to už jiskra přeskočila úplně. V tanečních (oba jsme se báli čači– a ta nám šla pak nejlíp) jsme si to užili, krásně jsme se shodli. 🙂

Jsme spolu rok a půl, plánujeme mimi, bydlení atd. Po půl roce vztahu přišla zkouška – měla jsem cystu na vaječníku, který mám teď už jen jeden. Vím, že se nemá srovnávat, ale předchozí partneři za mnou do nemocnice nikdy nepřišli. Má láska jezdí denně a na to, že bude taťka, se už moc těší!
PS: vlastně už mimi máme – pořídili jsme si dvouletého labradora z útulku. Je to zlobivé zlatíčko, no skoro jako opravdové dítě. :)”

Publikováno

Steff: V obchoďáku

#148

 

“Byla jsem se svým kamarádem v obchodním centru a psal mu jeho kamarád, že potřebuje půjčit 20 korun na autobus. 😀 On sice neměl, ale já jo, tak přišel za náma a hned, jak jsem ho uviděla, tak jsem věděla, že ho musím mít.

Seznámili jsme se a začali postupně chodit čím dál tím víc ven a za měsíc jsme se dali dohromady. Bylo to rychlé, ale teď jsme spolu přes rok a jsme spolu šťastni.

Jen bych chtěla dodat, že jsme časem zjistili, že se známe už nějakých 7 let a ani jsme o tom nevěděli.😀”

Publikováno

Helena: Kluk na sex

#145

 

“Napsala jsem mu na seznamce, že sháním kluka na sex. 🙂 Hlavně žádný vážný vztah.

Bydlíme spolu už 2 roky.”

Publikováno

Petra: Úlet na fesťáku

#143

 

“…my se spolu jednou náhodně vyspali na hudebním fesťáku. Už je to přes dva roky a je to ten nejlepší, koho bych mohla mít. Říkali jsme si, že tady asi musela zasáhnout nějaká vyšší moc, protože tohle ani jeden obyčejně neděláme (ty jednorázové úlety).”

Publikováno

Petr: Srazil jsem ji na kole

#139

 

“Je to tři roky zpátky. Jel jsem na kole. Dojel do parku a při brzdění jsem nechtěně srazil holku, co tam šla a nekoukala kolem sebe. Upadla na zadek, přitáhla si kolena pod bradu a rozbrečela se jak malé dítě. Hned jsem se jí začal omlouvat a ujišťovat se, že je v pořádku.

Ukázalo se, že má narozeniny, ale nikdo na ni nemá čas. Nabídl jsem jí tedy svou společnost, ale ona trucovala a řekla, že nikam nepůjde, že ze země už nevstane. Tak jsem přikývl, vzal ji prostě do náručí (nechala se! 🙂 ), posadil na své kolo a odvezl z parku.

Dnes sedíme společně na pohovce a vyprávíme tenhle příběh.”

Publikováno

Maruška: Ve volební komisi

#134

 

“My jsme se seznámili u voleb. 🙂 Oba jsme byli ve volební komisi, sranda byla, že on tam šel jako náhradník. Těsně před začátkem voleb mu volali, že onemocněla nějaká paní a musí jít místo ní. Byl pěkně naštvaný, že tam bude trčet dva dny s důchodcema (přihlásila ho tam jeho mamka).

Pamatuju si na první okamžik, kdy jsem ho uviděla ve dveřích. Chudáček přišel ještě v obleku, všichni ostatní jsme tam měli rifle a svetry. 🙂 Ale hned na první pohled mi přišel nádherný a pak jsme seděli vedle sebe a vykládali jsme a vykládali a já jsem si ten první večer napsala do deníčku, že to je chlap mých snů, a že vím, že si ho jednou vezmu a budeme mít spolu krásnou holčičku.

Letos slavíme pět roků od svatby a holčičky máme dokonce dvě. 😀
Takže moje rada: Choďte k volbám! 😀 :D”

Publikováno

Filip: Na služební cestě do Tokia – po měsíci svatba

#133

 

“S mou drahou polovičkou jsem se seznámili na služební cestě. Oba dva jsme byli z jiné firmy, ale tyto dvě firmy spolu spolupracovaly, a tak jsme jednoho dne letěli do Tokia, cesta dlouhá.

No, zatím se slečnou neznámou (znali jsme se pracovně), jako by to náhoda nechtěla, jsme měli v letadle místo vedle sebe, takže let, který trval myslím skoro 16 hodin, byl super čas na poznání.

Jak to v letadle probíhalo: no řešili jsme firemní věci… Po přistání jsme jeli do našeho hotelu. Škoda, že ona měla pokoj až na druhé straně chodby (byla fakt dlouhá). Večer jsem ji pozval na večeři a tam jsme se zase trošku víc poznali. Zjistli jsme, že máme docela stejné zájmy, po večeři jsme se šli projít a povídali jsme si asi do 3 do rána, ale jelikož jsme ráno museli na veletrh, tak jsme šli spát.

Ráno jsme šli spolu na ten veletrh, kde jsme spolu skoro nebyli. Ale večer jsme byli opět na večeři a už tam šly vydět jiskřičky od obou.

No, takhle to bylo asi 5 dnů a pak se přestěhovala ke mně na pokoj. A jak jsme přiletěli do Česka, tak asi po měsíci jsme se vzali a jsme spolu už 4 roky.”

Publikováno

Andrea: V porodnici

#132

 

“Když jsem se narodila, tak se moje mamka hned v porodnici porozhlížela po mém budoucím potenciálním manželovi a vyšlo to (já 15.1.1982 a manžel 22.1.1982). :)”

Publikováno

Žaneta: Jeho šéfová v práci

#130

 

“V bývalé práci. Já byla jeho šéfová a jemu ta práce vůbec nešla a hrozně mě vytáčel. Nicméně se mi taky strašně líbil a byla mezi náma obrovská chemie, ale já jsem byla zadaná, takže nic nebylo. Dohromady jsme se ale dali víc jak rok po tom, co jsme každý začali pracovat někde jinde a já byla zas single. A to už té obrovské chemii nic nemohlo bránit. 🙂 A pak se z toho stala láska.”

Publikováno

Veronika: Na prohlídce bytu

#129

 

“Kamarádka pronajímá byty a jednou mě takhle vzala na jednu prohlídku… Přijel, prohlédl si byt, vzal ho i s mým číslem a od té doby… v něm bydlíme spolu.”

1 2 3 4 5 6 … 9