Rubrika: Příběhy

1 … 3 4 5 6 7 8 9 … 18
Publikováno

Alžběta: Přes internetovou seznamku

#174

 

 

“S přítelem jsme se seznámili přes internetovou seznamku. Tam jsme si napsali pár zpráv. Poté jsme si asi čtrnáct dní psali na fb.

Jelikož tam měl starý fotky, tak jsem chtěla, aby mi poslal nějakou svojí aktuální. Byl večer a přišla mi fotka. Byla jsem naprosto okouzlena a říkala si, že ho musím mít. Dohodli jsme se, že za mnou přijede.

Měla jsem tenkrát volný barák, ale hrozně jsem se bála vzít si tam neznámého člověka z internetu. Když jsme přijeli k nám, dali jsme si venku kávu a povídali si. Potom už byl večer a tak jsme šli koukat na tv. Jediné co dávali byl béčkový horor.

Druhý den jel domů, ale večer za mnou opět přijel. Pár dní na to jsme se dohodli, že spolu budeme chodit.

Teď už jsme spolu přes rok. Bydlíme spolu a je nám krásně. 😊”

(Foto z archivu Alžbětky focené k ročnímu výročí.)

Publikováno

Catherine: Na metalovým koncertě

#173

 

 

“Seznámili jsme se na metalovým koncertě, kde jsme oba byli v první řadě a jako “správní metalisté” házeli vlasama. 😀 To byla taky ta první věc, kterou jsem si na něm všimla. On to měl stejně, při pauzách mezi písničkami jsme na sebe pokukovali.

Po skončení první kapely toho večera se najednou z první řady vytratil a mně se tak líbil, že jsem ho šla hledat. Našla jsem ho, oslovila a zatáhla zpátky. 😀

Druhou kapelu jsme propařili spolu, potom musel rychle odejít a já si až pozdě uvědomila, že jsem si na něj nevzala kontakt, zbytek večera jsem kvůli tomu měla zkažený a ani kapely mě nebavily.

Druhý den kolem poledne mi na facebook přišla žádost o přátelství od nějakého kluka, který měl na profilovce fotku z anime, po rozkliknutí profilu jsem zjistila, že je to ten kluk ze včera. 😀

Napsala jsem mu a zeptala se, jak mě našel, a on že prý prohledával lidi, kteří se zúčastnili téhle události na fb. 😀

Tak jsme si chvíli psali, pak jsme se domluvili, že spolu pojedeme na víkendový metalový festival, který se konal už za dva týdny od toho večera, kdy jsme se poznali. 😀

Byla jsem z toho nervózní, sliboval mi, že mi dá pusu. 😀

No zkráceně, festival vyšel, hned ten první večer jsme se spolu vyspali (měli jsme jeden společný stan) a začali spolu chodit.

Teď jsme spolu rok a měsíc a myslím, že nám to ještě pěkně dlouho vydrží 🙂”

(Foto z archivu Catherine)

Publikováno

Martina: V práci na meetingu

#172

 

“Seznámili jsme se v práci. Já jsem tam nastoupila, on tam dělal (a pořád dělá) na vedoucí pozici (ale né mého přímého nadřízeného) a setkávali jsme se každý den na ranním meetingu.

Místo abychom poslouchali, tak jsme po sobě koukali. 🙂 Já si myslela, že bude už přinejmenším zadaný a hlavně mi připadal strašně moc hodný a mě vždycky přitahovali spíš „sígři“.

Do řeči jsme se dali asi až po měsíci a půl na vánočním večírku a od té doby to tak nějak začalo. 😀 A to si každý v práci myslel, že nám to rozhodně nevydrží. Spousta chlapů se se mnou přestala bavit. 🙂 A ono ejhle.

Máme nádherný vztah, v roce 2010 jsme si koupili byt, letos se nám narodil syn (plánovaný a vytoužený) a příští rok nás čeká svatba.”

Publikováno

Zdenča: Omyl

#171

“Když mi bylo 17 let, měla jsem jet za svojí kamarádkou na zábavu, kde měli hrát Dymytry. Nakonec jsem ale jet nemohla, jelikož jsem se neměla jak dostat zpátky domů.

I když jsem nakonec nejela, měla jsem přesto na Fb, že jsem se té události zúčastnila. Den potom si mě chtěl přidat do přátel nějaký cizí kluk. Prvně jsem si ho nechtěla přidat do přátel, ale nakonec jsem si ho přidala.

Napsal mi, jestli jsem byla na tom koncertu Dymytry, že tam viděl slečnu, která odpovídá mé profilovce.

Napsala jsem mu, že ne. Pár dní jsme si psali a nakonec jsme se rozhodli, že se i sejdeme.

Hrozně jsem se bála, jelikož jsem ho vůbec neznala a „rande“ chtěl trávit v jeho bytě. Ale nakonec jsem se přemohla a na to „rande“ jsem šla i přes to, že mě kamarádka přemlouvala, abych nechodila, že by mě mohl unést nebo znásilnit.

Bydlel ode mě 20 km, takže musel přijet do mé vesnice, kterou před tím vůbec neznal. Řekla jsem mu, ať přijede k poště, aby nevěděl, kde bydlím, kdyby náhodou jsme si nepadli do oka.

Jeli jsme k němu do bytu. Zahráli jsme si na playstationu, dali jsme každý dvě piva, povídali si a pouštěli záznamy z festivalu, na který teď už jezdíme spolu.

Večer mě zase odvezl domů. Po 11 dnech jsme spolu začali chodit, dokonce mi donesl i růži.

Oba jsme byli dlouho sami a řekli jsme si, že to spolu zkusíme.

Už jsme spolu přes dva roky a bydlíme spolu v jeho bytě, kde jsme měli naše první rande. Ani jeden z nás tomu doteď nemůže uvěřit, že nám to tak dlouho vydrželo, když jsme seznámili přes fb.

Přikládám naši fotku. Něco, co nás velmi spojuje. Posloucháme metal, 🙂 takže tomu odpovídá i naše obuv a styl oblékání.”

 

(Foto ze soukromého archivu Zdenči)

Publikováno

Gabriela: Na intru

#170

 

“S tehdejším i nynějším přítelem jsme se seznámili na intru… Bylo mi 16 a já začala být víc a víc zamilovaná do přítelova spolubydlícího, se kterým tím pádem nastaly problémy. Začala jsem mu totiž chodit plakat na rameno, začali jsme koukat na filmy a trávili spolu více času.

Roman se se mnou po měsíci rozešel. A nynější přítel se o mě pak dlouho ještě snažil… Jsme spolu už 2,5 roku… a myslím, že je vše tak, jak má být. I když každý vztah má své mouchy. 😰😊”

Publikováno

Pavla: Nejlepší kamarád mého přítele

#169

 

 

“Chodila jsem čtyři roky se svým přítelem a mám s ním dvě děti, ale poslední rok už byly problémy. Chodil hodně do hospody s jeho bývalým kolegou a nejlepším kamarádem. Toho člověka jsem z celé duše nenáviděla, že mi tahá chlapa do hospody. Pak ho pozval k nám na víkend, když děti byly u babičky a měli jsme párty.

Tenkrát přeskočila první jiskra. Přidal si mě na FB a začali jsme si psát a já zjistila, že do hospody ho tahal můj bývalý.

Psali jsme si víc a víc a nakonec jsme šli “jen” na kafe a poprvé se políbili.

Jsme spolu už víc jak 6 let a plánujeme svatbu. ☺”

 

(Foto ze soukromého archivu Pavly)

Publikováno

Terez: Maminka dohazovačka

#168

 

 

“Zdravím. Taky se podělím o naše seznámení. 🙂

Oba jsme v té době dělali ve stejné firmě, chodili kolem sebe, ale nikdy by mě nenapadlo, že by měl o mě zájem a ani já v té době neměla.

Je ode mě o 11 let starší. Ale pak přišel jeden vánoční večírek, kde alkohol zapracoval, a my spolu tančili. Nic víc nic míň. A jak je to ve firmách (hlavně v té naší) zvykem, začly se šířit drby. Co spolu máme atd.

Mně bylo trapně, protože jsem nevěděla, jak on na tom teda je a přestala jsem úplně chodit kolem místa, kde dělá. No a světe div se, on si toho všiml, ale nechápal to, protože si z večírku nic nepamatoval. 😀

A v té době se do toho vložila moje máti (která tam mimochodem taky pracuje). On se jí ptal, proč se mu vyhýbám a co se tam vlastně stalo, ale nikdo mu nic neřekl. Máti zase do mě doma, že se mu líbím, a že se s ním mám začít normálně bavit…

Pár týdnů uplynulo a my s máti a známou si šly sednout do jednoho baru, jenže my měly s sebou ještě nákup, a tak jsme ho šly se ségrou odvézt domů, a že se vrátíme. A toho využila moje máti a Petrovi napsala, kde se sedí a ať dojde.

A on došel. 😀

My se ségrou jsme se mezitím vrátily a já říkám: “jen na ně zavolej”, a že půjdem jinam, a ona: “Terez, ale tam s něma někdo sedí…”. Podívala jsem se a myslela, že mě jebne. 😀

Seděl tam s něma a tak mi nezbývalo nic jiného, než tam prostě jít.

Tak jsme se s pomocí ostatních nějak jakž takž bavili a pak jsme se přesunuli všichni ještě jinde, kde nás pak nechali samotné. 😀

Tam už konverzace byla lepší, vše jsme si vysvětlili kolem večírku a bylo fajn.

Pak jsme začli chodit ven, víc se stýkat, no a už jsme spolu téměř rok a půl, bydlíme spolu a máme se rádi. <3

Sice to nerada přiznávám, ale kdyby nebylo dohazovačky mojí máti, tak kolem sebe pořád ještě jen tak chodíme dodnes. 😀 🙂”

 

(Autentické foto Terezky z popisovaného večírku)

Publikováno

Verča: Kamarád kamarádky

#167

 

“Tak my se seznámili prostřednictvím mé kamarádky.

Měla jsem na víkend volný byt, rodiče byli pryč, a ona chtěla strávit společnou noc se svým přítelem. :-)))

Řekla jsem jí, že u nás můžou klidně být, ale ať s sebou přivezou kamaráda, abych jim nedělala křoví.

Padli jsme si do oka, teď už jsme spolu 7 let a máme 2 dětičky. :-)))”

Publikováno

Marcela: Na dětském dni

#166

 

“Já se seznámila s manželem na akci, kde jsem moderovala dětský den. Přišel tam s dcerou, líbil se mi, tak jsem na něj šla přes dítě a dodnes jsme už patnáct let manželé.”

Publikováno

Pavla: Na křižovatce na červené

#165

“Do mě takhle strčil v autě jeden chlápek. Byla to jeho vina, spletl si plyn s brzdou, a i když nakonec nešlo o žádné drama, jen lehce promáčknutý nárazník, hrozně moc se omlouval a byl tak rozpačitý, až mi ho začalo být líto.

Ač to nedělám, navrhla jsem, že když se mnou někdy zajde na panáka, odpustím mu.

S dotyčným jsem krátce nato začala chodit a dnes jsme spolu už osm let. :)”

Publikováno

Keyt: Kluk s tetováním

#164

 

 

“Chtěla bych se s vámi podělit o seznámení s přítelem. 🙂

Byl dubnový den a pár dní jsem měla v přátelích na FB jednoho kluka. Jeho profil jsem si prohlédla jednou a zaujalo mě jeho tetování na předloktí. Šťouchl mě a já poslala šťouchnutí na oplátku. Chvilku to trvalo a potom mi napsal.

Psali jsme si a domlouvali se, že zajdeme ven, ale upřímně jsem měla i strach jít s cizím někam, tak jsem se vymluvila.

O dva dny později jsem stála u jedné trafiky a čekala na spolužačky. Nedorazily. Místo toho se tam však objevili známí čekající na mou kamarádku a mezi nimi týpek, který mi byl povědomý. Potom jsem si všimla tetování a došlo mi, že je to on, ten co mi psal.

Kamarádka přišla, pozdravila je, pozdravila mě a zeptala se, jestli se přidám k nim. S nadšením jsem šla. S tím klukem jsme si hned padli do oka, později se začali scházet, prošli si spoustou špatných i dobrých věcí a dnes spolu žijeme a čekáme miminko. <3”

(Foto z archivu Keyt)

Publikováno

Lucka: Přítel mojí známé

#163

 

 

“Svého přítele jsem poznala na oslavě narozenin mojí nejlepší kamarádky. Ten den je slavila i přítelkyně teď už mého přítele.

Moc jsme se nebavili, hlavně tam měl holku.

O měsíc později mi volala kamarádka, ať se stavím k jejímu klukovi, ze pojedem na diskotéku. Přemlouvala mě hodinu, než jsem povolila a šla. Druhý den jsem se probudila a byl tam ON. Já nenamalovaná, neučesaná, fuj. Ale už jsem se mu líbila.

Začali jsme si povídat, šli spolu nakoupit a já věděla, že je to láska na první pohled.

Nejlepší na tom je, že ani jeden z nás tam ten den neměl být, on měl dojít až další den, ale spletl se a já tam jít nechtěla.

Za týden jsme spolu 3 roky. Máme dvouletou krásnou holčičku a čekáme chlapečka. :)”

(Foto z Lucčina archivu)

Publikováno

Petr vypráví svůj dojemný příběh: “Řekli: To je moje kamarádka, chceš ji?” …a teď mě drží nad vodou

#162

 

 

“Se svou milovanou ženou jsem se seznámil poměrně originálně. Žil jsem v té době několik let sám a pracoval v restauraci v kuchyni. Kolegyně barmanka si mě často dobírala kvůli mé samotě.

Jednou v největším shonu pro mě přišla do kuchyně, že mi musí nutně něco ukázat. Já šel tak, jak jsem byl. Ve špinavé zástěře, zpocený.

Tam u baru mě postavila před načančanou paní a řekla: “To je moje kamarádka Dana, chceš ji?”. V tu chvíli mě málem kleplo.

Následovalo oficiální rande, pak několik dalších. Poté jsem Danu vezl na pohotovost s bolestmi a v návalu něhy a citu jsem ji na místě požádal o ruku.

5.9. to bude 10 let, co jsem si ji vzal a jejího syna přijal za svého. Dlužno dodat, že si se mnou moc neužívá. Nejdřív to byla těžká autonehoda s kamionem před 3 lety a pak můj boj s rakovinou, který spíš prohrávám. Přesto je stále se mnou, drží mě a společně to dáváme jak umíme. V září máme 10. výročí a pro ni bude veliká oslava za pomoci přátel. Díky jedné z nich jsem se dozvěděl i o Vás a rozhodl se napsat Vám i svůj příběh.”

(Foto z Petrova archivu)

Publikováno

Bára: Kamarád z kruhu přátel

#161

 

“Tak my jsme se s milostpánem znali už víc jak deset let předtím, než jsme to takzvaně dali dohromady – z party kamarádíčků z mokré čtvrti. Scházeli jsme se po hospodách, jezdili společně na dovolený…

A mně bylo furt divný, že milostpán na mě hledí skelným pohledem, přičemž mu z koutku úst kape slina… 🙂 Líbil se mi poměrně taky, ale přece se na něj nebudu já vrhat první, že jo… tak holt nic.

Leč pouze do okamžiku, když jsem jednoho dne přišla na jeden z mnoha večírků, vítězně mávajíc rozvodovým lejstrem – milostpán, k obveselení všech kamarádíčků, zázračně ožil… přisál se jako klíště a do roka mě hnal na radnici.

Později jsem se ho ptala, proč tak dlouho otálel – no, ty jsi byla vdaná, tak jsem si netroufal, pravilo to jelito. 🙂

Horší ale je, že mi prej už vypršela záruční doba, a když mi zmíněné jelito pije krev, kamarádíčkové ho odmítají vzít zpět. 🙁

Nicméně kruh přátel lze jen doporučit, protože člověk aspoň ví, do čeho jde, a společnej základ taky není k zahození.”

1 … 3 4 5 6 7 8 9 … 18