Jak jste se seznámili se svým partnerem?
Největší sbírka vašich skutečných příběhů
#34
“Jako i jiné tady, jsem také já potkala toho svého na internetu. Dva večery jsme chatovali a pak si domluvili schůzku, která dopadla všelijak. Já odjela do Německa a nepočítala jsem s žádnou velkou láskou. Ale člověk míní, osud mění. V dubnu jsme spolu byli 3 roky a rok a půl spolu bydlíme. V červenci se bereme, koupili jsme parcelu a v budoucnu chceme splodit potomky.”
#33
“My se seznámili, když já byla po rozchodu na dámské jízdě a on na pánské. On o ženskou neměl zájem a já o chlapa taky ne… No a jak to dopadlo :). Navíc to bylo v jižních Čechách, on byl ze středních Čech a já z jižní Moravy… Trochu problém, ale překonávali jsme to tak dlouho, až jsme se vzali :D. Podle mě normální chlapi snad ještě existují… i když já toho mého fajn chlapa potkala téměř před 5 lety, tak netuším, jak je to dnes… :)”
#32
“Já jsem před 12 lety dostala na vysoké škole email od neznámého pisatele… dali jsme si rande a nyní jsme rodiči již 3letých dvojčátek… :)”
#31
“U nás to byla velká náhoda, moje kamarádka dostala od její kamarádky na mého současného manžela tel. číslo, ale měla už jiného, tak jsem mu posílala sms já. No, nějak se sešly náhody a my se po nějaké protelefonované době sešli a jsme už spolu skoro 15 let.”
#30
“My se seznámili na internetu. Já jsem po tragické nehodě mého dlouholetého přítele dlouho nikoho nechtěla. Můj šéf v práci, bylo to v roce 2003, zavedl do kanclu internet. Já jezdila do práce o půl hodiny dříve, tak jsem měla čas na snídani a celkem nuda… Než začala pracovní doba, tak jsem si na internetu dala do vyhledávače: “Dopisování přátelé”, že bych si chtěla s někým, kdo se taky po ránu nudí psát. Bylo jedno, jestli to budou holky nebo kluci a světe nediv se, samozřejmě že si to někteří chytráci spletli se seznamkou a přicházely mi nabídky na rande, takže jsem jen mazala a mazala a nadávala, že se nenajde někdo normální, kdo si bude chtít prostě jenom psát. Jednou přišel vzkaz… Jednoduchý, něco jako: “ahoj, tak já se taky ráno nudím, napiš něco”. Tři týdny jsem mu neodepsala, jen jsem e-mail měla uložený.
Pak jednou ráno jsem mu něco napsala. A přišel dopis, já odepsala a druhý den další dopis a já se začala těšit. Psali jsme si snad měsíc, a až po měsíci jsme zjistili, že kolem sebe každý den jezdíme z práce a do práce. Já myslela, že bude z kdoví jak daleka :-), pak jsme se domluvili na telefonátu a já se zamilovala do jeho hlasu. Pak mě překvapoval, že si našel tel. číslo do mého kanclu a volal mi tam. No já byla zamilovaná jako puberťačka a všichni v práci to viděli a věděli a podporovovali a společně jsme se tomu všichni smáli. To bylo fajné, když na to teď vzpomínám.
Pak jsme si dali první rande. Já ten den jela k holiči na melír. Nebylo to kvůli rande, měla jsem to už domluvené dávno, ale vyšlo to tak nějak. Jako naschvál mi to kadeřnice zkazila, takže já ještě jela rychle do obchodu pro barvu a doma se barvila, ať to napravím, ale čas utíkal a nestíhala jsem. Nakonec jsem šla poprosit mamku, aby mě tam odvezla. No smály jsme se a já mamce, která byla samozřejmě šťastná, že už jsem smutek překonala a jedu na rande, tak jí říkám, mami, třeba mě vezeš na rande a bude brzy i svatba. Tenkrát jsem to opravdu brala z legrace. Sraz byl před kinem v obchoďáku. Nikde nikdo. Tak jsem se procházela a najednou se otočím a za mnou stál tak přenádherný kluk, že to svět ani neviděl!!! On mi poslal sice fotku, ale naživo se to nedalo popsat. Za zády měl schovanou růžičku. No, prožili jsme krásný večer, pak jsme měli rande druhé a byli jsme spolu asi do 3 hod. do rána, kdy mu už nejel autobus domů, nebo jel, ale pozdě, tak jsem ho tedy pozvala k sobě a už se ode mě nehnul. Od té doby už z práce jezdil ke mně, za rok svatba a dnes už jsme spolu skoro 7 let, ale mně to připadá pořád, jako na začátku…
Láska přes internet prostě existuje!!! 😀 “
#29
“Tak my jsme se nabourali 😀 teda on do mě (on tvrdí že já do něj 🙂
Vyměnili jsme si tel.čísla, pak slovo dalo slovo, zašli jsme si sednout na pivko a jsem spolu už 6 let.”
#28
“Seznámili jsme se na lezecké stěně. Teď už můj manžel fotil pro majitele stěny lezoucí holky. Fotky měly být použity jako návnada na webovkách pro další potenciální lezce-zákazníky. Nechala jsem na baru kontakt s tím, že bych své fotky ráda viděla. Pak jsme si nějaký čas psali, vyměňovali fotky z hor a po dvou měsících skončili na jednom laně. <3”
#27
“Tak mě přítel doslova uhnal, ale nelituju. Pracovala jsem v jednom nonstopu a on chodil na hambáče. Prvně mě balil jeho kamarád a pak už chodil bez něj. 😀 Vždycky přišel na zavíračku, aby mě mohl odprovodit, a že jsem to měla domů minimálně 45 m pěšobusem. Po pár týdnech jsem pochopila, že mu nejde jen o sex a ledy povolily. Jsme spolu už 5 let, máme roční holčičku a v dubnu nás čeká svatba. Je to ten nejúžasnější partner a táta :-)”
#26
“Tak my se seznámili v čekárně u naší stejné obvodní lékářky… čučel na mě a já si říkala, co tak pitomě kouká, blb… mno a jsme spolu 4 roky… :D”
#25
“V prváku na střední jsem jezdila s nejlepší kámoškou na diskárny a přespávala jsem u ní. Občas u ní byl její strejda, mně bylo 16, jemu 30. Jednou mi kámoška ve škole řekla, že se mu líbim, a že mě chce pozvat na rande. Jelikož jsem na starší, tak jsem šla. Myslela jsem, že nám to vydrží tak 3 měsíce. A už jsme spolu 8 let, máme 4měsíční holčičku a jsme šťastní.”
#24
“Tak to já jsem se s přítelem seznámila v práci, kde jsem nastoupila v prváku na VŠ na brigádu jako recepční v bance. On už tam pracoval a hned první den mi dával přístupy k počítači atd., a já si o něm říkala, že to je asi nějakej idiot, protože se snažil bejt děsně vtipnej a mně to lezlo na nervy :-). Po čase jsem ho začala doučovat matiku, protože začal dálkově studovat VŠ. Tím to pro mě končilo… Já se mu se evidentně líbila. Několikrát mě někam zval a já vždycky odmítla. Takhle to šlo asi rok, pak jsem z banky odešla, asi dva roky jsme se neviděli a po těch dvou letech jsem mu ani už nevim proč 😀 já napsala, sešli jsme se a já si najednou uvědomila, že není zas tak trapnej, a že je i docela hezkej a pak už to šlo rychle 🙂
No a to bylo před rokem a půl. Dneska jsme zasnoubený a já těhotná…”
#23
“Tak my jsme se seznámili v autoškole, dělal mi instruktora… Pak jsme šli společně zapít řidičák a nějak se to „zvrtlo“, jsme spolu 7 let… (PS: instruktora už nedělá 🙂 )”
#22
“Když jsem byla ve druháku na vysoké, tak mi přišla sms se zněním: „Můžu ti zavolat?“. Říkala jsem si, co je to za pitomce, když se ani nepodepíše, takže jsem nijak nereagovala. Asi za týden jsme měli na kolejích takovou menší párty, popíjeli jsme… No a sms přišla znovu. A já v náladě odpověděla, že ano. Pár minut na to mi zavolal a povídali jsme si asi hodinu. Já nevěděla o koho jde, on mě znal – prý od vidění.
Tenkrát jsem byla zadaná, ale i tak jeden telefon přerostl v každodenní večerní volání. Vždycky jsem jela na víkend domů a onen neznámý mi pak vykládál, jak mě potkal na městě, kde mě viděl atd. Bylo to hrozné nevědět nic a přitom se potkávat. Asi po 2 měsících jsme si dali sraz ve vlaku cestou domů ze školy. Přisedl ke mně úplně cizí člověk, kterého jsem neznala ani od vidění, vlak plný lidí, no hrůza – najednou jsme si neměli co říct a já měla pocit, že už ho nechci nikdy vidět. Ale telefony trvaly dál a sem tam jsme se i sešli – ve vší počestnosti. S bývalým přítelem jsem měla v té době trochu problémy, byl o dost starší a hodně pil… Bydleli jsme spolu a jednou večer se to už tak vystupňovalo, že jsem si sbalila věci a potřebovala odvoz domů k rodičům, protože už se to nedalo vydržet – zavolala jsem na známé tel. číslo:
on přijel, naložil krabice do auta, zavezl mě k našim, tam zazvonil a představil se jako můj kamarád, předal jim věci a řekl, že mě vrátí v pořádku. A pak mě celou noc vozil kdovíkudy v autě a měli jsme puštěné rádio a já celou dobu brečela. Myslím, že jsme tenkrát vůbec nemluvili.
Na benzínce mi pak koupil toho největšího plyšáka, co tam měli a k ránu mě vyložil u našich. A teď jsme spolu skoro 9 let, 2 roky jsme manželé a v listopadu čekáme první miminko.
Ještě pro vysvětlení – znal se s mým kamarádem a jednou mě prý viděli společně ve městě a tak si na mě vzal číslo. Omlouvám se za román…”
#21
“My jsme se seznámili, koukali po sobě od prvního dne, kdy jsem jela vlakem na střední školu. 😀 Pak jsme po sobě věčně čučeli a vyhledávali se, nenápadně a děsně náhodně i ve škole. 🙂 Bylo mi necelých 15, jemu 16 a začali jsem spolu chodit až o rok déle, kdy jsem ho pozvala do ZOO. Nešel kvůli tomu i na fotbal!!! Tam mě chytil za ruku a už nepustil.
Teď jsem spolu 14 let a budeme mít 6. výročí svatby. Letí to děsně!”