Rubrika: Příběhy

1 … 11 12 13 14 15 16 17 18
Publikováno

Káťa: Jak mě představil rodině

#62

 

“Když jsem jela na první oficiální návštěvu, vyzvedl mě budoucí manžel u nich na nádraží. Procházkou jsme to vzali přes hrad a jeho zahradu. Jenže vedlejší zahrada měla díru v plotě a na nás vystartovali dva dobrmani. Utíkali jsme před nimi jak splašení. Proletěla jsem houštím, spadla a svalila se z kopečku.

Na oficiální návštěvu jsem dorazila s napuchlým rozseklým rtem, kalhotama špinavýma od trávy a hlíny a s dírkou na koleni.

Večer jsem dostala zimnici, čtyřicítky horečky. Budoucí tchýně mě nepustila domů. Budoucí manžel mě vzal na pohotovost. Angína jak hrom. Z první oficiální návštěvy byl týden. Ležela jsem u nich. Moji mamku málem kleplo.

Po týdnu jsem jela domů a dostala jsem výslužku ze zabijačky – 5 kg tlačenky a 5 kg tmavého prejtu.

Moji mámu kleplo málem podruhé. Jsme z vesnice a tam se to bere trochu jinak. Prohlásila, že teď si ho budu muset vzít, když jsem tam týden žila a domů dostala takové dary. 😀 😀 :D.

Jo a jeho babička byla po mrtvičce. Měla sešitek, kde si všechno psala. Když jí hlava nesloužila, dívala se do poznámek. Přišla za mnou a říká: “Jak se jmenuješ?” Nahlásila jsem jméno. Babička nalistovala příslušnou stránku, přeškrtla jméno bývalky a nadepsala moje jméno.

Babička zemřela, když jsem otěhotněla a čekala Roba. U nás v rodině pokaždé když někdo počne, jiný zemře. Když se Rob narodil, měl úplně ty samé prsty a tvar nehtů jako ona. A jak mu narostly zuby a usmál se, naskočila mi husí kůže. Má tvar a skladbu zubů jako ona. Když se směje, jako bych ji viděla. Kousek jí je pořád s námi. Kéž by měl po ní i mírnou, klidnou povahu.”

Publikováno

Pavlína: Přidrzlý záporňák na vandru

#61

 

“Poprvé jsme se potkali na vandru, který on organizoval a kam já jela tehdy čerstvě zamilovaná se svým klukem. Můj budoucí muž byl v té době pro mě přidrzlý záporňák, se kterým jsem se skoro ani nechtěla bavit a jehož vtípky jsem nedokázala vydýchat. 😀

Vůbec nechápu, jak mě o 2,5 roku později dokázal do telefonu ukecat, abych s ním šla do čajovny (prostě se nedal odmítnout), odkud nás vyhnala až zavíračka a další den mi došlo, že bych ho chtěla ještě vidět… a on na mě večer čekal v mrazu po zkoušce sboru. Pak jsme spolu jeli na vánoční prázdniny na hory a po Novém roce jsem mu pomáhala zařizovat nový byt a nějak se tam nastěhovala. Dodneška nechápu, co se to tenkrát se mnou stalo a už to bude 10 let ♥.”

Publikováno

Michaela: Barman na diskotéce

#60

 

“My jsme se seznámili na diskotéce, na kterou jsem vůbec nechtěla. V tu dobu jsem byla ještě nemocná, kamarádka mě přemluvila a jela jsem s ní. Vůbec mě to nebavilo, bylo mi zle a kamarádka začala balit někoho jinýho, takže zábava. 😀
Byl tam barman, koukala jsem na něj nenápadně a on na mě taky, přišel pro mě až dozadu ke stolu a zeptal se, jestli bych si něco nedala a jestli nechci jít k baru za ním. Povídali jsme si do 4 do rána, vyměnili čísla a láska jako trám. Teď spolu bydlíme a já jsem moc šťastná, že jsem na tu diskotéku jela. 💗”

Publikováno

Gita: Na webu katolik.cz

#59

 

“My překvapivě na netu, ale teda ne na chatu ani na seznamce. Nejdřív jsme rozkládali diskuse na katolik.cz, pak jsme se přesunuli na web církve satanovy. 😀

Muž je sociopat, já zas zjevně myšlením spíš chlap, tak jsme se rovnou dohodli, že spolu budeme bydlet. Prvně jsme se viděli asi po dvou měsících v prosinci 2005 při podpisu nájemní smlouvy, od ledna jsme spolu bydleli, postupně všude možně po ČR.”

Publikováno

Kačka: V hospodě

#58

 

“Velmi romanticky v hospodě. Pajzl, kam jsme chodili na pivo a zazpívat si u kytary. Přivedl ho kamarád. Chvíli jsme spolu jezdili tramvají a povídali si o muzice a všichni kromě nás věděli, že spolu budeme chodit.

Opravdu mě zaujal až na jiné akci, kam jsme jeli na kole a kluci na nás čekali v hospodě. A čekali dlouho. Když platili, tak mě zaujalo, jak diktoval, co všechno jedl a nemělo to konce. Já jeho zaujala v půjčeném opravdu nesmírně sexy bledě modrém obrovském svetru (cestou jsme hrozně zmokli). Ani potom nelenil a vzal mě po týdnu známosti na vodu, kde jsme se hned první den vykoupali (bylo asi 13 stupňů) a jako poslední test mě představil svému kamarádovi – odrazovači bab. Prošla jsem.

Seznámení 2001, svatba 2007, děti 2010 a 2012.”

Publikováno

Klára: Na meditaci

#57

 

“Na jedné akci s meditacemi pořádané společným kamarádem, za kterými jsem jela 100 km od svého bydliště. Seznámili jsme se, rozuměli si, byli jen kamarádi. Pak najednou buch a byla z toho během měsíce láska jak trám. 🙂

Na jaře to bude deset let. Bydlet jsme spolu začali po roce chození, neb nás nebavilo přejíždět 100 km sem tam. První dítko se nám narodilo skoro k dvouletému výročí seznámení. Pak druhé a třetí během dalších 4 let.”

Publikováno

Karolína: Náhodně za barákem

#56

 

 

“Bylo léto 2014, když začal kolem mě skoro denně procházet nádherný mladý kluk. Měla jsem blbý odhad na věk a i přes to, že byl o 6 let starší, říkala jsem mu “dobrý den”. (Mně 14, jemu 20). 😀 Pořádně jsme se začali spolu bavit až po půl roce. Dělali jsme různé blbosti jen proto, abysme se dostali k sobě blíže. 😇 Uběhlo pár měsíců a dali jsme se spolu dohromady. Dnes jsou to nádherné 2 roky a necelý 1 měsíc, co kráčíme po svém boku. ❤ 🙂 ❤ 22.3.2015″

Publikováno

Klárka: Náhodný kolemjdoucí

#55

 

“Byly povodně, Florenc zavřený, autobusy nejezdily a já potřebovala do Krkonoš, kde probíhal týdenní kurz angličtiny. Domluvila jsem se s lidma, kteří tam jeli taky, ale jeli autem, že mě naberou. Na smluvené místo jsem přišla asi o 15 min dřív, po chvíli šel náhodou kolem ON a oslovil mě s nějakým debilním dotazem. 🙂 Dali jsme se do řeči, vyměnili si čísla (prý kdyby odvoz nepřijel, že mě do Krkonoš hodí).

Nu, vloni v červenci to bylo deset let. 🙂 Máme dva kluky.”

Publikováno

Mája: Na brigádě při sběru malin

#54

 

 

“Já svýho milýho viděla poprvé na malinové brigádě v 15 letech a od první chvíle jsem věděla, že je to ON. Jak už to tak bývá, ON brousil za úplně jinou brigádnicí a mě nakonec sbalil jiný neodbytný sběrač malin, jeho kamarád. Dohromady jsme se ale dali až o nějaký rok později, a když na to přijde, ráda mu naoko vyčítám, že si mě na té brigádě ani nevšiml. 😀 😀 … Zato já ho svým vnitřním zrakem vidím dodnes, jak seděl v roce 1990 s kamarády na návsi vesničky střediskové a v džínovejch kraťasech a nátělníku byl úžasnej…

A nejvíc se mi líběj na téhle stránce konce, pže v reálu kolem vztahy příliš nevzkvétají, tož jen tak dál. ;)”

Publikováno

Martina: Nemožný spolužák na SŠ

#53

 

“Chodili jsme do jedné třídy na SŠ, ale od prváku jsme si byli děsně nesympatičtí. Teprve ve čtvrťáku jsme si začali povídat, zjistili jsme o sobě navzájem mnoho zajímavého a stali se z nás kamarádi. Pak dobří kamarádi a po matuře jsme spolu začali chodit. Letos jsme měli 20. výročí svatby.

Poučení – i z toho, kdo se dlouho jeví naprosto nemožně, se může vyklubat dokonalý partner. ;)”

Publikováno

Miruš: V baru

#52

 

“Volala mi kamarádka v 6 večer, ať přijdu do baru, že mi chce představit jednoho kluka. Vůbec se mi nechtělo, jelikož zkoušky ve škole byly na krku a já se musela učit, do toho mi šel můj oblíbený seriál. Ale nakonec jsem se nechala přemluvit.

Přišla jsem, seznámila nás a hned sme si začali povídat. Teda moc jsme si nepovídali, ale i tak.. .po chvíli odešel za kamarádem k baru a já tam seděla jak buchta. Tak jsem šla a při odchodu ho pohladila na rameni, řekla ahoj a odešla.
Jen jsem přišla domů, měla jsem žádost o přátelství na fb. 😀 Chvíli jsme si psali, napsal mi jen název filmu, o kterém jsme se bavili a pak mi napsal “dobrů”. 😀

Poté mi napsal až po týdnu a to jsme šli zase do toho jistého baru. Týden jsme spolu chodili každý den ven. Nyní jsme spolu 2 roky, máme 2měsíčního syna, společné bydlení a život. 🙂 Jsem neskutečně šťastná, že jsem ten večer do toho baru přišla a neseděla doma u seriálu a učení. 🙂”

Publikováno

Danka: Spolužák ze střední školy

#51

 

“Poznáme sa od svojich 14 rokov…

Spolužiak zo strednej školy, príjemný kamarát v partii… nič viac…

Zamilovali sme sa až po mojom odchode do Prahy, kde ma asi rok navštevoval a z jednej návštevy – asi po roku – sa už na Slovensko nevrátil.

Sme spolu 11 rokov a máme 2 deti… (kým sme bývali pár krokov od seba, nechýbali sme si. Musela som odísť 500 km, aby sme pochopili, že patríme k sebe).”

Publikováno

Dana: V knihkupectví

#50

 

“První manželství – seznámení v knihkupectví, kde jsem pracovala, uhranula jsem ho coby rozesmátá devatenáctka líčící mu film (Žhavé výstřely), na kterém jsem byla den předtím. Pro můj smích vůbec ničemu nerozuměl, asi to chtěl dovysvětlit a tak rande další den, svatba do roka, pak v dalším se nám narodila dcera (dnes 18), po sedmi letech rozvod, ale klidný, domluvený, pohodový, střídavá péče, žádný velký stres.

Druhé manželství – seznámení přes internet, klasická seznamka, láska na první pohled, přijel a už zůstal. 🙂 Svatba za tři roky a pak dva roky od sebe tři krásné děti. 🙂 Po šesti letech manželství muž tragicky zemřel.

Mé další partnerství – seznámení přes internet, jsme spolu už nějaký ten měsíc a měla jsem zase štěstí. Miluje mě i děti, jsme zase rodina, je nám spolu hezky. Doufám, že aspoň pár let to bude takhle, na nějaké navždy už příliš nevěřím, jsem ráda za každý hezký den. :)”

Publikováno

Markéta: V nemocnici

#49

 

“V nemocnici. A dát to dohromady nás tak nějak donutily matky. 😀

Ležel s mým tátou na “protekčním” pokoji. Máma mi o něm furt básnila, když jsem tam s ní jednou jela, s tátou mě okázale ignorovali, tak jsem si holt povídala s tím zarostlým mastným klukem na vedlejší posteli. Vylezlo z něj, že je sportovec, tak jsme měli i téma…

Za pár dní tátu pustili, kluka přesunuli do Prahy na Bulovku na další operaci, máma mě neustále nutila, abych mu psala SMSky, protože naši v té době nevládli mobilům (chabá výmluva 🙂 ). Pak jsem za ním vlastně z hecu na Bulovku vyrazila s košíkem jahod, z něj pak vypadlo, že je nerad… pak jsem tam jela dvakrát jen na pokec, na návštěvu k nim domů, kam mě pozvala jeho maminka.
Tam byla debata o štrůdlu, jak ho kdo rád. Já hodně jablek a kyselý, on hodně těsta a sladké. Jeho maminka protočila oči a prohlásila “no jak vy to jednou budete dělat…” Měli jsme z toho ohromnou legraci a dva dny neustále SMSkovali, až jednou v půl páté ráno přišla zpráva “hele, co to zkusit, ten štrůdl nějak dopadne?!”

Musela jsem se nejdřív rozejít se současným partnerem, pak jsem dva roky jezdila co dva týdny 500 km na víkend tam a 500 km zpátky, po dvou letech zapíchl zahraniční angažmá, vzali jsme se a bylo.

A je a doufám, že i bude. 😀

PS. Štrůdly holt dělám dva, no. :)”

1 … 11 12 13 14 15 16 17 18