Rubrika: Příběhy

1 … 9 10 11 12 13 14 15 … 18
Publikováno

Milena: Něčí ruka na pařbě

#90

 

“Se svým přítelem jsme se poznali v klubu. Bylo to na konci prvního semestru, moje první pařba v Praze. Spolubydlící mě vytáhly ven, že si jdem zatrsat a ještě na pokoji otevřely flašku vína. Silně ovíněná jsem pak přišla do klubu a jen co jsem procházela vchodem, sáhla po mě NĚČÍ ruka, přitáhla mě a já trsala s panáčkem až do rána.

Týden na to jsem se rozešla se svým tehdejším přítelem a se svým “tanečníkem” jsem téměř 6 let.

Bavili jsme se o tom několikrát, moje verze byla taková, že jsem byla ze všech nejkrásnější a proto po mně sáhl. Jeho verze byla, že sáhl naslepo a když zjistil co to přitáhl, uznal, že to není tak zlý a už si mě nechal. :D”

Publikováno

Gita: Nesympaťák z hospody

#89

 

“Krásně se to tady čte. 🙂
Já se seznámila se svým mužem v září 1996 v hospodě. Šla jsem tam za úplně někým jiným (ten si tam přivedl holku) a mezi jeho kamarády seděl jeden nesympaťák. Pak jsme se potkali za pár hodin, oba v upraveném stavu :D, doprovodil mě na tramvaj a dlouho líbal. Druhý den jsme měli rande na Andělu u mekáču. Přišel milý slušný střízlivý chlapec a já mu řekla, že budeme jen kamarádi. Odpověděl mi, že mi na to s..e a prostě spolu chodíme. :)) A od té doby jsme spolu.

Jinak legrace byla, že on je o rok mladší a akorát maturoval, já už dva roky pracovala. No když mi to řekl, jsem skoro omdlela, ale dala jsem to a zvládla jsem i jeho maturitní ples. :)”

Publikováno

Maruška: Na dvoře při mytí auta mého přítele

#88

 

“Poprvé jsem ho potkala, když jsem teď už bývalému na dvoře myla auto a on se ptal, jestli mu ho nechci umýt taky… Pak jsme se potkali na cestě, kde já šla od nich z vesnice a on domů. To sháněl zapalovač, jel na kole do půl těla a já už jsem z něj byla vyřízená.

Pak následoval rozchod s tím současným… A pak delší dobu nic, ale pořád jsem na něj myslela, než jsem ho opět potkala – tentokrát v autě, nabral mě a hodil domů. Našla jsem si ho na fb, začala se vyptávat a nedozvěděla jsem se nic hezkého :). Ani to mě neodradilo a po pár zprávách na fb mě konečně pozval na rande. (Vím, že jsem si řekla, že mu ten den píšu naposledy, protože se nebudu vtírat a on sám nikdy nenapíše).

Jsme splou čtyři roky, rok manželé a máme dvouletého chlapečka :)”

Publikováno

Péťa: Oslava narozenin kamarádky

#87

 

“Snad nikoho nepohorším naším příběhem – neplánovala jsem ho takhle, ale tak se to prostě seběhlo. 😉

Srpnový víkend 1998 – v pátek slavila kamarádka narozeniny, kde jsme se s mým mužem potkali. Nějak se to tam vydařilo a zůstali jsme oba do rána, pak jsme šli do města na společnou snídani a protože jsme si všechno nestihli říct :), tak jsme spolu strávili celou sobotu…

Najednou byl večer a noc a my povídali pořád. V neděli jsem se už dostala domů, v pondělí jsem šla do práce se zbalenou taškou, protože odpoledne jsem se k němu stěhovala.

Po půl roce společného bydlení jsem objevila dvě čárky na těhotenském testu, o rok později jsme se brali – s tříměsíční Tinkou.

Se svatbou byly trochu komplikace, manžel je cizinec a nebylo úplně jednoduché zajistit dokumenty z jeho země (Kongo).

Teď máme ještě tříapůlletou Terezku a skororočáka Robina.

Společných 14 let za námi, netuším, co před námi, ale dovolím si říct, že ten víkend byl dobrá volba.”

Publikováno

Petra: SMS na cizí číslo

#86

 

“… já poslala sms omylem na jiné číslo s otázkou “už spíš???”, která byla určená pro mého vlastního manžela, páč jsem po něm něco chtěla (přivézt). 😀

Přišla vtipná odpověď, pak pozvání na kávu… společné brusle… spousta “platonických” schůzek, páč jsme oba byli zadaní a se závazky…

A pak jsme to rozsekli a šli do toho po hlavě. 🙂 Pár roků už jsme spolu a letos jsme se zařadili do skupiny “moje dítě a tvoje dítě bije NAŠE dítě.”

Publikováno

Lenka: V práci na večírku

#85

 

“Seznámili jsme se v práci. On nastoupil, já už tam dva roky pracovala a pak proběhl pracovní večírek.

Noc jsme pod vlivem strávili v jednom spacáku 🙂 a už se nikdy od té doby neodloučili.

Svatbu jsme naplánovali za tři měsíce, letos to bylo 23 let, první dítě po třech letech, druhé po 16 letech a třetí po 19 letech.

Všechny děti máme opravdu spolu.”

Publikováno

Brigita: Montér žaluzií

#84

 

“Byla jsem čerstvě rozejitá po 6 letém vztahu a vrátila se do bytu zpátky k mamince. Začalo slunečné jaro a mamka se rozhodla, že letos konečně objedná ty žaluzie do oken (bydlela v bytě teprve asi 3 roky).

Byla sobota a já se vracela z práce, kolem oběda měl přijít montér připevnit nám ty rolety do oken. Přišli dva – jeden se právě zaučoval a fungoval jako pomocník.

Mamka mi říká – běž se podívat na toho mladýho kluka, docela pěknej, bude se ti líbit! Já teda fakt neměla na něco takovýho náladu, žádnýho chlapa jsem nechtěla vidět aspoň rok. Pak ale vstoupil do místnosti, usmál se na mě, řekl mi dobrý den a já byla ztracená ♥.

Pokukovali jsem po sobě, já teda nenápadně, dělala jsem drahoty. 🙂 No ale líbil se mi strašně moc!

Za dva dny jsem si přes jeho kolegu sehnala číslo, napsala mu, šli jsme na pizzu a od té doby jsme pořád spolu. 😀

Zajímavé je, že právě na pohled frajírek, říkala jsem si, že to bude zábava na pár nocí… jenže po pár dnech jsem zjistila, že klame zjevem, že za touto fasádou se skrývá hrozně milý, rozumný a hodný kluk. A z těch pár nocí je skoro 6 let, z toho 4 v manželství. 🙂

Tenkrát měl montáž žaluzií jako přivýdělek ke své práci, aby měl na školné, což už samozřejmě dávno nedělá. Ten den šel poprvé a hned toto. 🙂

Náhoda, nebo osud?”

Publikováno

Sandra: Svatba po čtyřech týdnech známosti

#83

 

“Seznámení přes internet, vlastně přes kámošku, která se s ním znala a domlouvali jeho dovolenou v Česku (už tenkrát žil v Kalifornii) a hledali partu lidí… No, já jim napsala, že v létě přestavuju byt, takže nikam nejdu… to bylo 17. května 2000. Začátkem června (to jsem ho ještě ani neviděla) jsem si koupila na tři týdny letenku do USA (on ještě nevěděl, že mě pozve :-)). V červnu přijel na deset dní, stihli jsme vodu i návštěvu u jeho rodičů. V červenci jsem byla tři týdny v USA. Koncem srpna mi po chatu napsal dotaz, jestli bych si ho vzala – považovala jsem to za teoretickou úvahu (jako jestli bych si ho NĚKDY vzala), takže jsem napsala že jo. Odpověď: “Máme na to tři týdny”.

Takže časově to vypadá takhle:

seznámení virtuálně 17.5.2000
svatba 23.9.2000
sestěhování 22.10.2000

Od seznámení do sestěhování jsme spolu strávili celkem asi měsíc (deset dní v červnu, tři týdny v červenci a víkendová svatba – na tu přijel do Česka na otočku, už neměl dovolenou. :-)) Takže svatba po čtyřech týdnech známosti. :-))

Jsme spolu dvanáct let.”

Publikováno

Simone: Na facebooku na stránce Lesby sobě

#82

 

“Když jsem už podruhé v jednom roce dostala kopačky z takových těch univerzálních důvodů jako “ještě nejsem připravená na vážnější vztah, bydlíme tak daleko od sebe, nejsem v tomhle dobrá, zasloužíš si lepší”, zařekla jsem se, že si pořídím pět koček a na ženský se radši vykašlu.

Pak jsem ale poznala ji.

Byla to v podstatě náhoda, projížděla jsem z nudy facebook a všimla si jejího komentáře pod fotkou na stránce Lesby sobě.

Líbilo se mi, že už od pohledu byla prostě dokonale jiná, než všechny ostatní a řekla jsem si, že pár nových kamarádů nemůže uškodit.

Už při prvním setkání mi ale učarovala způsobem, který dodnes neumím popsat slovy. A tak se z náhodného kamarádství vyklubala láska. Trvá už rok a poprvé jsem si ve vztahu jistá tím, že těch společných let máme ještě spoustu před sebou…

Díky ní jsem nakonec ty proklatý ženský přece jen vzala na milost. 🙂 “

Publikováno

Pája: Na pokecu

#81

 

“S manželem jsme se poznali na chatu, aniž bychom se chtěli seznamovat. Já se v té době rozváděla po krátkém, divokém a špatně končícím manželství. Cokoliv co mělo pindíka jsem nechtěla vidět a slyšet nejmíň dalších deset let.
Na netu jsme se poznali na konci zimy, v dubnu jsme se prvně viděli naživo, pak ještě jednou v květnu a červnu. V červenci mi manžel oznámil, že dal výpověď a od srpna bydlí v Praze v podnájmu. (Svojí mamince to oznámil na konci července, vydýchávala to pak ještě nějaký čas a ani se tomu nedivím. 😀 ) Od října jsme spolu bydleli, 1. září příští rok se brali. Letos jsme měli 7. výročí svatby a máme skoro čtyřleté dítě.

Pikantní je, že manžel si myslel, že na tom chatu jen předstírám, že jsem ženská, moje hlášky prý spíš seděly na chlapa, co si ze všech dělá srandu + ho prej zaujal můj nick, že prej ho zajímalo, co za exota má takovej nick.
A já si dodneška pamatuji, když měl poprvé přijet a já jsem na něj čekala na Florenci, jak jsem toužila stát se tenčí a ještě tenčí, až budu natolik tenká, že nebudu za jedním ze sloupů, co tam tehdy byly, vůbec vidět. 😀 A nezapomenutelná je naše první společná jízda metrem, oba jsme upřeně civěli z okna na kabely vinoucí se po zdi tunelu. 🙂 Dodneška na to vzpomínáme.”

Publikováno

Kája: Bratranec kamarádky

#80

 

“Moje nej kamarádka mi pořád nutila svého bratrance. Mně to vadilo a jemu asi ještě víc.

Nakonec jsme podlehli a šli spolu do kina. Druhé rande mělo být na kolech, ale než jsem dojela na místo srazu, přeletěla jsem řidítka a pěkně si odřela obličej. Potupně jsem domů tlačila nepojízdné kolo.

Jsme spolu 11 let + 2 holčičky a vím, že lepšího muže mít ani nemůžu.”

Publikováno

Kristýna: V práci

#79

 

“My jsme se seznámili v práci. Měli jsme kanceláře naproti sobě a docela dlouho jsme po sobě pokukovali. Kolegyně mě pak přesvědčila, ať mu napíšu e-mail. Já mu sice napsala, ale pak si to rozmyslela, ale než jsem to stihla smazat, přišla kolegyně, dala enter a už to šlo.

První rande 6. prosince 2001, svatba 2005, syn se nám narodil na přesně pětileté výročí.

Žádost o ruku proběhla tak, že já šla v noci na záchod a když jsem se vrátila, tak jsem měla na polštáři krabičku s prstýnkem a manžel dělal, že spí a o ničem neví.

Jo a první dovolená byla na kolech. Manžel šel uložit kola, já nasedla do vlaku, ale vlak se rozjel, já měla s sebou pouze tašky se špinavým prádlem, ani telefon, ani doklady, ani lístek, ani peníze jsem u sebe neměla. Průvodčímu jsem se zželela a nechal mě dojet až do Prahy. Manžel jel vlakem za mnou a na každé zastávce koukal, jestli mě nevyhodili z vlaku.”

Publikováno

Adéla: Spřízněná duše na internetu a rande naslepo

#78

 

“Podzim 2001 – vlezla jsem na net prozkoumat, co je to vlastně ten chat… A prvnímu člověku, který se mě zeptal, jak se mám, jsem na sebe doslova vyblila všechno…

Cítila jsem se tak sama a najednou příležitost se vypovídat, tak jsem ji využila. Vzal si na mě telefon (později mi řekl, že měl o mě strach, že to byla vážně síla co všechno jsem mu řekla). Po pár týdnech jsme se do sebe zamilovali, přestože jsme se neviděli ani na fotce. Viděli jsme se poprvé v únoru 2002 a já byla od té doby ztracená… Ty účty za mobil… Smsky mám dodnes schované.

Do dubna 2003 jsme si oba vyřešili minulost a já se k němu nastěhovala. Květen 2005 svatba a na podzim 2005 dcera, 2008 synové… Milujeme se dodnes, prožili jsme si spolu leccos. Vím, že jsem si vybrala dobře, doufám, že on to vnímá taky tak.”

Publikováno

Monika: Na čarodky v hospodě

#77

 

“Tak já se seznámila s manželem na „čarodějnicích“. Znala jsem ho od vidění, jezdil tam na chalupu, Pražák. 🙂

Ten den zrovna s kamarádem stěhoval z Prahy na chalupu starou kuchyňskou linku. Po práci šli na pivo. Mně u ohně zrovna došlo víno, tak jsem se s kamarádkou vydala ho do hospody koupit a k ohni jsem se už nevrátila. Můj budoucí manžel mě oslovil u baru, že se známe od vidění, tak jsme si řekli, jak se jmenujeme, seznámil mě s kamarádem a pak už jsme jen kecali a kecali. 🙂

Kamarád už usínal na židli, ten večer vypil asi 4 kafe, jak jsme se my dva nějak zapovídali. 🙂

Dostala jsem tel. číslo, chvíli jsem tedy se zavoláním otálela, ale pak jsem se překonala a zavolala… no a jsme spolu už 17 let jako manželé, 2 děti.

Takže tenkrát jsem taky nečekala nějaké zásadní seznámení, zkrátka jsem si šla jen pro víno do hospody a přitáhla si chlapa. 🙂 🙂 Teď si mě z hospody občas tahá domů on. :D”

1 … 9 10 11 12 13 14 15 … 18