Rubrika: Příběhy

1 … 8 9 10 11 12 13 14 … 18
Publikováno

Dana: Při večeři jako překladatelka

#104

 

“Poprvé jsme se potkali na sjednané večeři, kam mě poslal kolega z práce, abych mohla překládat jeho kamarádovi, který přijel na dovolenou do Čech.

Kamarád přijel s bratrancem.

Byla jsem nezadaná, jenže jsem měla sjednanou dovolenou ve Francii s jednou známostí z lyžování, ale sešlo z toho, tak jsem se na poslední chvíli pozvala ke kolegovo kamarádovi.

Z kolegovo kamaráda je už deset let můj manžel a z bratrance je tři roky kmotr našeho provorozeného.

Co je zvláštní, do dneška si pamatuju ten moment, kdy mi došlo, že ON bude otcem mých dětí. Což automaticky nemusí znamenat manžel, ale zdá se, že to zatím klape.

Při večeři bylo dobrý, že jsem měla překládat a chlapci si zřejmě mysleli, že moje fránina je nic moc, takže na mou otázku, zda-li mnou vybrané jídlo je dobré, odpověděli, že jo a pak si mezi sebou řekli, že je to moc mastné.

Jinak v datech: seznámení květen 2001, stěhování k němu listopad 2001, svatba červen 2002, Daniel 2009, Yana 2011.”

Publikováno

Adriana: Silvestrovská oslava

#103

 

“My se seznámili celkem nezajímavě na silvestrovské oslavě, kam mě dotáhla kamarádka.

Bylo mi sedmnáct, on byl ještě nezralý kuře (24), já bych si o něj ani kolo neopřela. Asi tak za 3 roky jsme se náhodně potkali, já se rozhodla, že s ním budu chodit, protože je skvěle ukecanej, a v tom do dveří vstoupila jeho dívka a já tohle rozhodnutí pustila z hlavy.

Když mu pak dala kopačky, potřeboval jí dokázat, že se obejde i bez ní a ukecal po mailech mě. A já mu pak pár měsíců musela vysvětlovat, že já jsem ta úžasná. Někdy nechápu, proč jsem ho neposlala k vodě. Někdy si z něj dělám srandu, že jsem byla jen náhražka, ale asi to tak mělo být. Když se kvůli mně přestěhoval z rodné vesnice o 100 km dál a místo v bytě jsme bydleli na ne zrovna úchvatné ubytovně, bylo jasné, že už si ho budu muset nechat. 😀
V datech:  seznámení 1995, chození 1999, dítě 2005, svatba 2006, dítě 2009.”

Publikováno

Alena: Přes internet

#102

 

“Též přes internet. Jediný z cca 500 “uchazečů”, který se mi líbil “na první přečtení”. A taky podle fotky (byl hezky oblečený a sladěný, o úsměvu nemluvě).

Když jsme se potkali naživo, bylo to jasný (první co mi sdělil, že s sebou má jen 50 korun, protože se mu podařilo nechtěně zablokovat kartu. Na čaj to stačilo ;)). A bydlet jsem u něj začala taky tak nějak automaticky. Po dvou měsících, co jsme spolu byli, jsem odjela na kola do Rakouska, kde jsem si zlámala klíční kost. Zařídil mi v Praze protekční nemocniční pobyt a následné lazarské období se mnou vydržel. A i pár dalších. Teď se tu na mě směje jeho zmenšenina. :)”

Publikováno

Léňa: Na dovolené

#101

 

“My jsme se seznámili na dovolené, kam jsem vůbec nechtěla jet. Měla jsem jet s bývalým, ale v době dovolené už byl rozhodnutý, že se mnou dál nebude. Okolí mě přesvědčovalo, ať jedu, tož jsem jela.

U oběda si ke mně přisedl pohledný a sympatický muž, taky tam byl sám, taky před rozvodem. Jinak tam byly rodiny s dětmi, tak jsme většinu času trávili spolu.

Pár dní před koncem dovolené se vyjádřil a já ho odmítla s tím, že si potřebuju dořešit předchozí vztah a být nějakou dobu sama. Ale naštěstí jsem si to do konce pobytu rozmyslela a domů už jsme jeli spolu.

To bylo v létě 2008, do konce roku za mnou jezdil na víkendy, v lednu se nastěhoval natrvalo. To už jsme plánovali mimino. První dcera se narodila v dubnu 2010, druhá v lednu 2012, svatba je v plánu někdy v blízké budoucnosti.”

Publikováno

Edita: Napsala jsem mu e-mail

#100

 

“Před 16 lety se vdala moje dlouholetá kamarádka, která mi naznačila, že manželův bratr je volný a prý bysme se k sobě hodili. Já první jsem 2. 10. 2001 jemu napsala e-mail, on odepsal. 12. 10. jsme se prvně viděli. Po 2 letech si našli společné bydlení a za další 2 roky (září 2005) byla svatba. A pro mě nejhezčí pointa – on byl můj první kluk a já jeho první holka. 😀 Máme 2 výtvory – Terezku a Vojtu. :)”

Publikováno

Kačka: Na diskotéce s dvoumetrovým chlapem

#99

 

“My jsme se s přítelem seznámili vtipným způsobem. Spolužáci ze základky (banda kluků, byla jsem tam jediná ženská) mě vytáhli jednoho večera na diskotéku, byl červenec, ale byla hrooooozná zima a já se ten den vrátila z Itálie, takže jsem nebyla zrovna naladěná na juchání. No ale jela jsem a dobře jsem udělala. 🙂

Kluci se mi na diskotéce ztratili a já si sama postávala u baru, povídala jsem si s nějakým příšerně nudným a arogantním mužem a po očku se dívala po někom známém, abych mohla utéct.

Nikoho známého jsem neviděla, jen obrovského dvoumetrového chlapa čouhajícího z davu. Chvilku jsme na sebe čučeli a mně blesklo hlavou, takový šikovný chlap… To je beztak nějaký podnikatel, má v garáži bavoráka a doma blondýnu (a taky že to tak bylo, 😀 ale s ex přítelkyní se zrovna rozcházeli).

Můj „zábavný“ arogantní komplic se otočil, že mi objedná pití a mezitím ON přiběhl a říká „Slečno, vy máte ale krásné uši. Vy určitě všechno dobře slyšíte, že?“, narážel na má odstátá ouška.

Já se nevzmohla ani na odpor, jen odvětila, že chytám i televizní signál. On dodal, že kvalitní signál se chytá za pomocí hýbání uší a že pokud to neumím, tak mě to naučí.

Slovo dalo slovo a jsme spolu skoro tři roky, bydlíme spolu a pořídili jsme si kocoura. 🙂

Jsme dvojka k pohledání, babička jak ho poprvé viděla, tak se zděsila, že mi ublíží. No jo, dvoumetrový přes stokilový chlapák a já chudák malá hubená vedle něj cupitám. :)”

Publikováno

Šárka: Na houbách

#98

 

“My jsme se seznámili v lese. On šel na houby, já šla na houby. Byl tam teda s mým spolubydlícím, takže to vlastně bylo seznámení typu „kamarád kamaráda“. On to bral vážně hned od začátku, já jsem si docela dlouho odmítala připustit, že by to mohl být nějaký vážný vztah. Na první rande zaspal a na dalším, když jsme byli u něj doma, mi místo romantiky začal nadšeně prezentovat Encyklopedii střelných zbraní. Po třech týdnech se mnou chtěl bydlet. Prostě magor. Pryč od něj.

No, a nakonec jsme spolu už víc než pět let. :)”

Publikováno

Peťulka: Znali jsme se “odjakživa”

#97

 

“My jsme se míjeli “odjakživa”. 🙂 Jsme z jedné dědiny, z jednoho paneláku, ale protože je mezi námi téměř dvanáctiletý věkový rozdíl (podle rodného listu, jinak bych pochybovala :)), nijak jsme se neznali.

Poprvé jsme spolu mluvili, jako dva “dospělí” lidé na májce. Mně bylo asi šestnáct a on byl v rozvodovém řízení. Seděl tam a vypadal tak smutně, že jsem si k němu přisedla a dobře jsme si popovídali. Postupem času se z nás stali dobří přátelé. On to na mě párkrát zkusil, ale já si vztah s ním nedokázala představit. Brala jsem ho spíš jako bráchu. 😀

Pak mě osud zavál jinam a s Tomášem jsem se asi pět let vůbec neviděla. Nějakou záhadnou shodou okolností jsem se vyskytla na “kolaudaci” jeho chatičky. Po těch letech mi připadal nějaký jiný… že by docela stál za hřích. 🙂 No a díky alkoholu z nás spadly zábrany a docela jsme se “obírali”, jenže druhý den jsme vlastně ani jeden nevěděli, jak to ten druhý myslí a bylo to mezi námi hodně rozpačité. Po víkendu jsem odjela a po pár dnech mu napsala SMS, že na něj musím pořád myslet…

Absolutně se nemůžu dobrat toho, jestli jsme se dali dohromady v roce 2004, nebo 2005. :-/ Každopádně 14. 10. 2007 se narodil Tomášek, 7. 8. 2010 jsme se vzali a 11. 8. 2010 se narodila Verunka. 🙂

Švagrová se dodnes směje, že na mě koukali z balkonu, když mi bylo tak 10-12 a Tomáš říkal, že si mě jednou vezme… asi nějaká karma… a že mi dává zabrat.”

Publikováno

Ester: Při stěhování mé kamarádky

#96

 

“Já jednoho dne stěhovala kamarádku k jejímu příteli, ten spolubydlel s kamarádem… a hned za dveřma do JEHO pokoje ležel časopis o focení… a už jsme kecali. Zůstala jsem na večeři a pak v obýváku i na noc. A pak jsem se z obýváku už přestěhovala k němu a momentálně vymýšlíme, kam se přestěhujeme spolu ve dvou… :)”

Publikováno

Marianna: “Nějakej jouda” na diskotéce

#95

 

“Jednou jsem bohužel zkusila chodit s klukem jen tak, protože celkem ušel, abych nebyla sama atd. Byla to pěkná blbost jít do vztahu bez počátečního zamilování. Samozřejmě, že jsem se pak zamilovala jinde a tenhle mi tak začal lézt na nervy, že jsem prchala, co mi nohy stačily. Teď se něco podobného stalo i kamarádce a to už si s tím, co jen „ušel“ plánovala dům a pokoušeli se o děti. A pak se zamilovala. 😀

Já se už neseznamovala skoro 14 let, takže do tohoto tématu bych snad ani přispívat neměla. Byla jsem na diskotéce se svým klukem, on hrál s kamarádem kulečník, já se nudila a z balkónu pozorovala cvrkot. Pak jsem si všimla, že mě pozoruje nějakej jouda.

Když byly ploužáky, sešla jsem dolů poslouchat a vynořil se dotyčný jouda s žádostí o tanec. Říkala jsem si: pobavím se, vystřelím si z něj a povykládala jsem mu o sobě naprostý nesmysly… a vyprávím mu je dodnes.
Už 14 let, z toho 11 let pod čepcem, 2 děti, 1 kočka. :)”

Publikováno

Stáňa: Na Novém Zélandě při sběru jablek

#94

 

“Na Novém Zélandě. On jabka trhal, já je balila. Od prvního dne jsme spolu bydleli ve stejném pokoji na ubytovně. Strávili jsme spolu úžasné tři měsíce, než jsem se musela vrátit do Čech.

První noc zpátky doma jsem řekla ségře, že se chceme vzít co nejdřív, i když o tom nikdy nepadlo ani slovo. Nemuselo. Oba jsme to věděli bez ptaní a domlouvání.

Bohužel jsm nevěděli, že díky úřadům, žádostem, povolením, vízům a podobným byrokratickým hovadinám se to “co nejdřív” protáhne na dva roky.

Už jsme spolu dvanáct let. Do dneška se nic nezměnilo na pocitu, že k sobě patříme jako dvě půlky rozlomeného jablka.”

Publikováno

Daňule: Na zábavě a já ho nechtěla

#93

 

“Prostě si pro mě přišel na zábavě, jestli si nechci zatančit. A jelikož jsem toho v sobě měla opravdu hodně, tak jsem neprotestovala. Střízlivá bych určitě nešla (jsem hodně vybíravá).

A tak nějak jsme se zapovídali, připadala jsem si, jako bychom se znali už kdoví jak dlouho. Jenže věci se začly odvíjet trochu rychleji, než jak bych očekávala a druhý den jsem byla naštvaná, co to zase dělám za blbosti. Doufala jsem, že se už neozve.

Pravda, neozval se… přijel si pro mě rovnou domů. 😀 Jelikož mi bylo hloupé se na něco vymlouvat, moc lhát neumím, tak jsem se s ním šla projít. A tak to bylo den co den. Ačkoliv on to bral evidentně od prvního setkání jako začátek vztahu, já pořád řešila, jak to zase “ukončit”.

Naštěstí jsem posera a nedokázala bych něco takového řešit, tak jsem prostě pár týdnů čekala, až ho omrzím. A ono pořád nic, pořád mě uháněl.
Nakonec jsem se do něj šíleně zbláznila a jsem šťastná, že se nedal odbýt. Dneska bych ho nevyměnila za nic na světě. 🙂

A všechno se to přihodilo v době, kdy jsem se zařekla, že nechci žádného ani vidět. 🙂 Stačilo se na to vybodnout, přišlo to samo… jó kdyby bylo všechno tak jednoduché, to by byla paráda.”

Publikováno

Kamila a Kuba: Na čertech ve městě

#92

 

 

“Bylo 5. 12. 2016. Jelikož jsme byli oba na intru, vycházky jsme moc do pozdních hodin neměli. Jen výjimečně. Byli jsme na večeři, typický intrácký hnus, povolili nám vycházky do 8, abychom z toho reje čertů něco měli. Nikdy jsme se s Jakubem moc nebavili ani se nezdravili. Já, jelikož jsem posera a čertů se bojím, jsem si řekla, že se vrátím zpátky na intr, ať někde nechytnu hysterák. 😀

Jakub mi nabídl, ať jdu snimi (v tu dobu chodil s Adélou, se kterou se zrovna nemáme v oblibě). Usmála jsem se na něho a řekla mu, že mám panickou hrůzu z čertů, že radši zůstanu a půjdu zpět.

Nakonec jsem šla. Celou dobu mě objímal a pevně držel. (S Adélou se v tu dobu hádali a vůbec si sami sebe nevšímali.) Mezi náma to zajiskřilo a 18. 12. jsme se dali dohromady. 🙂 Máme ten nejúžasnější vztah. 🙂 Milujeme se a jsme štastný. 💗”

Publikováno

Sandra: Ve frontě v lékárně

#91

 

“Měla jsem po sedmiletém vztahu. Jednoho dne jsem zamířila do lékárny. Já – mrňavá a taky on – obr. Vrazili jsme do sebe, když se fronta stáčela, aby vůbec bylo možné otevřít dveře. Měli jsme si co povídat, nasmáli jsme se. Když jsme se potom rozloučili po třech společných dnech, ihned jsme si volali. Celé hodiny. Jednou jsme spolu telefonovali 13 hodin v kuse.

Nehledala jsem a potkala. Zblbli jsme oba, děsně, jak ve dvaceti. Jsme spolu tři báječné roky. Jen tím, že nejsme nejmladší, si již neseme na zádech každý slušnou bagáž problémů a závazků a to nám někdy život komplikuje víc, než by bylo únosné.

Takže si myslím, že stačí nehledat a ono to přijde ve chvíli, kdy to nejméně čekáme. ;)”

1 … 8 9 10 11 12 13 14 … 18