#81
“S manželem jsme se poznali na chatu, aniž bychom se chtěli seznamovat. Já se v té době rozváděla po krátkém, divokém a špatně končícím manželství. Cokoliv co mělo pindíka jsem nechtěla vidět a slyšet nejmíň dalších deset let.
Na netu jsme se poznali na konci zimy, v dubnu jsme se prvně viděli naživo, pak ještě jednou v květnu a červnu. V červenci mi manžel oznámil, že dal výpověď a od srpna bydlí v Praze v podnájmu. (Svojí mamince to oznámil na konci července, vydýchávala to pak ještě nějaký čas a ani se tomu nedivím. 😀 ) Od října jsme spolu bydleli, 1. září příští rok se brali. Letos jsme měli 7. výročí svatby a máme skoro čtyřleté dítě.
Pikantní je, že manžel si myslel, že na tom chatu jen předstírám, že jsem ženská, moje hlášky prý spíš seděly na chlapa, co si ze všech dělá srandu + ho prej zaujal můj nick, že prej ho zajímalo, co za exota má takovej nick.
A já si dodneška pamatuji, když měl poprvé přijet a já jsem na něj čekala na Florenci, jak jsem toužila stát se tenčí a ještě tenčí, až budu natolik tenká, že nebudu za jedním ze sloupů, co tam tehdy byly, vůbec vidět. 😀 A nezapomenutelná je naše první společná jízda metrem, oba jsme upřeně civěli z okna na kabely vinoucí se po zdi tunelu. 🙂 Dodneška na to vzpomínáme.”