#66
“Nás seznámil manželův bratr (můj tehdejší přítel). Později mi přiznal, že už v tu dobu tušil, že to neměl dělat, od začátku jsme si strašně moc rozuměli. Se zamilovaností jsem bojovala hodně dlouho, rozcházet jsem se nechtěla, byla jsem přesvědčená, že s tehdejším přítelem je to na celý život, ale nakonec už se to nedalo zvládat, jiskřilo to čím dál víc.
Nakonec nám došlo, že bychom se museli úplně přestat vídat, což jsme nechtěli a ani by to reálně nešlo (a navíc ani nevěřím, že by to fakt přešlo). Těch pár týdnů po rozchodu bylo šílených, oba jsme se topili ve výčitkách svědomí, situace u nich doma nebyla nijak růžová, mně dost prořídl okruh přátel, ale rozhodně to stálo za to. Jsme spolu čtyři roky, z toho rok manželé (o svatbě jsme mluvili hned od začátku) a v únoru čekáme prvního potomka. 🙂 A ty rodinné vztahy se taky vyřešily ke všeobecné spokojenosti.”